nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Crowe
 [Krau], Russell, *7.4.1964 (Wellington, Nový Zéland), vlastním jménem Russell Ira Crowe, filmový...

Issa
 Sámer, *7.8.1985, český zpěvák. Dětství prožil v syrském Damašku, odkud pochází jeho otec...

Mandlová
 Adina, *28.1.1910 (Mladá Boleslav, Rakousko-Uhersko) – †16.6.1991 (Příbram, Československo...

Krejča
 Otomar, *23.11.1921 (Skrýšov u Pelhřimova, Československo) – †6.11.2009 (Praha, Česká...

Janžurová
 Iva, *19.5.1941 (Žirovnice u Pelhřimova, Protektorát Čechy a Morava), česká filmová a ...


afghánská literatura
Psaná literatura se pěstuje v jazyce paštském a dari, v posledních letech se rozvíjí i literatura uzbecké a balúčské menšiny. – Paštská literatura (afghánská v užším slova smyslu) má tradici doloženou už z 8.století. K rozvoji dochází v 16.-17. století Nejlepší výklad B. Ansárího z 16. století obsahuje principy nábožensko-sociálního hnutí zvaného róšání. Nejvýznamnějším klasikem je Chušhál Chatak, autor lyrické poezie a didaktických děl. Rovněž ze 17. století je dosud velmi oblíbená lyrika Andurrahmána Mómanda (Rahmán Bábá). K renesanci a modernizaci paštské literatury dochází na počátku našeho století zásluhou básníka A. Mustaghního (*1876 – †1934) aj. Rozmach nastal od 30. let, kdy se paštština stala státním jazykem spolu s darí. V poezii vynikli G. Ulfat, A. Bénavá, který vedle veršů, nových obsahem i formou, napsal několik historických pojednání. Paštské básně i povídky píše A. Chidmatgár Bachtání (*1926), básnířka Kubrá Mazharí (*1951) a řada dalších. V umělecké próze patřil k průkopníkům Núrmuhammad Tarakí a to zejména novelou Bangovo putování, Ch. Chajbarí a jiní. Značná část autorů píše v obou jazycích. – Literatuře v darí (afghánská, perská) do svého kulturního dědictví řadí všechna díla tisícileté perské literatury – její první díla vznikla právě na území Střední Asie. Už v 10.století působili básníci v Balchu, v 11.století A. K. H. Unsurí v Ghazní, v Balchu Džaláluddín Rúmí, v 15. století v Herátu působila řada básníků a prozaiků, jako M. Džámí, Z. M. Vásifi, B.Hilálí, A. Navoí aj. K závažnému obratu dochází na počátku 20. století zásluhou M. Tarzího, který vnesl do písemnictví nové myšlenky a náměty, přeložil několik francouzských historických románů do darí a hlavně založil a vedl po řadu let noviny Sirádž ulachbár, kolem nichž se soustředil kruh osvícených literátů píšících v obou jazycích. Vynikli publicista Abdulhadí Dáví a básníci Abdullán Kárí a Abdulahad Bétáb, od 40. let Chalílulláh Chalílí (*1908) a Zijá Kárízáda. Z mladších autorů zaslouží pozornosti Bárik Šafijí, Vásif Báchtari a především básník, vědec a politik Sulajmán Lájik. Rozvíjí se rovněž prozaická tvorba, především novela a povídka k nejlepším patří A. R. Zarjáb a Asadulláh Habíb, který je činný též jako básník a stal se prvním předsedou nově založeného Svazu afghánských spisovatelů (byl založen v roce 1981).


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 19.10.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.