nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Eco
 Umberto, *5.1.1932 – †19.2.2016, italský sémiolog, estetik a spisovatel, profesor na...

Rivette
 [Rivet žak], Jacques, *1.3.1928 (Rouen, Francie), vlastním jménem Jacques Pierre Louis Rivette...

Farrow
 [Ferou], Mia, *9.2.1945 (Los Angeles, Kalifornie, USA), vlastním jménem Maria de Lourdes Villiers...

Leone
 Sergio, *23.1.1929 (Řím) – †30.4.1989 (Řím), italský filmový režisér, scenárista a ...

Jennings
 Garth, britský producent a filmový režisér. Spolu s producentem Nickem Goldsmithem je...


afektová teorie
Hudba estetická teorie, podle níž je hlavním úkolem hudby napodobovat lidské afekty, tj. silná citová pohnutí, objevila se už v antice, přes renesanci přešla do baroka, kde se stala centrem všech teoretických úvah (A. Kircher, M. Mersenne). Afekty, chápané jako objektivně dané typy lidského chování, byly v hudbě napodobovány pomocí kompozičně technických prostředků. K tomuto účelu byly vypracovány obecně užívané melodické, rytmické a jiné formule (figury). Začátkem 18. století se afektová teorie sblížila s hudební estetikou napodobování (přírody, citů – Ch. Batteux, 1713–1780), koncem 18. století ztrácí význam.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 11.5.2004
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.