nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Binoche
 [Binoš], Juliette, 19.3.1964 (Paříž, Francie), francouzská filmová herečka. Pochází z divadelní...

Pacino
 Al, *25.4.1940 (New York, USA), vlastním jménem Alberto James Pacino, americký filmový a ...

Madonna
 *16.8.1958 (Bay City, Michigan), plným jménem Madonna Luise Veronica Ciccone, americká popová...

Hirschbiegel
 Oliver, *26.3.1957 (Hamburk, Německo), německý filmový a televizní režisér a příležitostný...

Hegerová
 Hana, *20.10.1931 (Bratislava), vlastním jménem Carmen Farkašová, česká zpěvačka a herečka...


belgická literatura
Francouzsky psaná literatura převládla na části území dnešní Belgie, obývaného Valony, tj. v jižních provinciích Hainaut, Namur, Luxembourg, a v Bruselu, a od francouzské literatury se odlišuje zejména svébytným ideově uměleckým obsahem. Avšak se zřetelem k historickému vývoji bývají francouzští autoři belgického původu nejstaršího období, tj. do konce 16. století, řazeni do rámce literatury francouzské (Aucassin a Nicoletta, část Románu o Lišákovi, historici J. Froissart a O. Chastellain, 1415–1475, prozaik A. de la Sale, 1398 až asi 1462, básník J. Lemaire de Belges, 1473- asi 1525). Tvorba 17. až 18. století stála pod vlivem francouzského klasicismu a vyjadřuje již probouzející se vlastenecké cítění. Rychlý rozvoj vlastní belgické literatury nastal až po roce 1830 ve znamení romantismu, teoreticky probojovaného A. Baronem (1894–1862). Nejvýznamnějšími spisovateli romantistického období byli A. Van Hasselt, Th. Weustenraad (1805–1849), Ch. Potvin (1818–1902). Následující realismus má ve srovnání s evropskou literaturou specifické rysy zejména v navázání na prameny lidové slovesnosti, spojené s národním osvobozovacím bojem, nejvýrazněji je vyjádřil Ch. De Coster. S hospodářským oživením ke konci 19. století rostla i literární aktivita, platformou nových názorů byly literární časopisy, zejména L'Art moderne (Moderní umění), vydán E. Picardem (1836–1924), a La Jeune Belgigue (Mladá Belgie, 1881–1897), reprezentující hnutí, jehož autoři usilovali o osamostatnění belgické literatury a umělecké zrovnoprávnění s ostatními evropskými literaturami (G. Eekhoud, 1854–1927, Ch. Van Lerberghe, A. Mockel) a uváděli do belgicié literatury nové literární směry, symbolismus (G. Rodenbach, M. Maeterlinck, E. Verhaeren) a naturalismus (Lemonnier). Pro literaturu 20. století je charakteristickým rysem regionalismus a reakce na něj, jež se projevily zejména v próze, která v mnoha uměleckých podobách obohacuje obraz frankofonní literatury (F. Hellens, Ch. Plisnier, A. Baillon, N. Doffová, M. Geversov, A. Masson, J. Tousseul, A. Ayguesparse). Poezie navázala na tradice symbolismu (M. Elskamp) a francouzské avantgardy (M. Thiry), od roku 1931 je významným básnickým fórem Journal des poétes (časopis básníků), kolem něhož se sdružují básníci různých tendencí (G. Norge, *1898, M. Caréme, 1899–1978, L. Woutersová, *1930, D. Scheinert). V dramatu se nejvýrazněji uplatnil proud expresionismu (F. Crommelynck, M. de Ghelderode). Mnozí spisovatelé, původně Belgičané, se zařazují do francouzské literatury díky literárnímu uplatnění (G. Simenon, H. Michaux, F. Manet-Jorisová).


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 19.10.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.