nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Stallone
 Sylvester, *6.7.1946 (New York, USA), vlastním jménem Sylvester Gardenzio Stallone, americký filmový...

Vorlíček
 Václav, *3.6.1930 (Praha), český filmový a televizní režisér a scenárista. V letech...

MIG 21
 Česká hudební skupina založená roku 1998 ve složení: Jiří Macháček (zpěv), Jan Hladík (bicí), Pavel...

Zagorová
 Hana, *6.9.1946 (Petřkovice u Ostravy), česká zpěvačka, textařka a herečka. Studovala SVVŠ...

Štorkán
 Karel, *5.5.1923 (Hořovice) – †12.4.2007 (Staré Splavy), český prozaik a scenárista...


belgická literatura
Francouzsky psaná literatura převládla na části území dnešní Belgie, obývaného Valony, tj. v jižních provinciích Hainaut, Namur, Luxembourg, a v Bruselu, a od francouzské literatury se odlišuje zejména svébytným ideově uměleckým obsahem. Avšak se zřetelem k historickému vývoji bývají francouzští autoři belgického původu nejstaršího období, tj. do konce 16. století, řazeni do rámce literatury francouzské (Aucassin a Nicoletta, část Románu o Lišákovi, historici J. Froissart a O. Chastellain, 1415–1475, prozaik A. de la Sale, 1398 až asi 1462, básník J. Lemaire de Belges, 1473- asi 1525). Tvorba 17. až 18. století stála pod vlivem francouzského klasicismu a vyjadřuje již probouzející se vlastenecké cítění. Rychlý rozvoj vlastní belgické literatury nastal až po roce 1830 ve znamení romantismu, teoreticky probojovaného A. Baronem (1894–1862). Nejvýznamnějšími spisovateli romantistického období byli A. Van Hasselt, Th. Weustenraad (1805–1849), Ch. Potvin (1818–1902). Následující realismus má ve srovnání s evropskou literaturou specifické rysy zejména v navázání na prameny lidové slovesnosti, spojené s národním osvobozovacím bojem, nejvýrazněji je vyjádřil Ch. De Coster. S hospodářským oživením ke konci 19. století rostla i literární aktivita, platformou nových názorů byly literární časopisy, zejména L'Art moderne (Moderní umění), vydán E. Picardem (1836–1924), a La Jeune Belgigue (Mladá Belgie, 1881–1897), reprezentující hnutí, jehož autoři usilovali o osamostatnění belgické literatury a umělecké zrovnoprávnění s ostatními evropskými literaturami (G. Eekhoud, 1854–1927, Ch. Van Lerberghe, A. Mockel) a uváděli do belgicié literatury nové literární směry, symbolismus (G. Rodenbach, M. Maeterlinck, E. Verhaeren) a naturalismus (Lemonnier). Pro literaturu 20. století je charakteristickým rysem regionalismus a reakce na něj, jež se projevily zejména v próze, která v mnoha uměleckých podobách obohacuje obraz frankofonní literatury (F. Hellens, Ch. Plisnier, A. Baillon, N. Doffová, M. Geversov, A. Masson, J. Tousseul, A. Ayguesparse). Poezie navázala na tradice symbolismu (M. Elskamp) a francouzské avantgardy (M. Thiry), od roku 1931 je významným básnickým fórem Journal des poétes (časopis básníků), kolem něhož se sdružují básníci různých tendencí (G. Norge, *1898, M. Caréme, 1899–1978, L. Woutersová, *1930, D. Scheinert). V dramatu se nejvýrazněji uplatnil proud expresionismu (F. Crommelynck, M. de Ghelderode). Mnozí spisovatelé, původně Belgičané, se zařazují do francouzské literatury díky literárnímu uplatnění (G. Simenon, H. Michaux, F. Manet-Jorisová).


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 19.10.2007
Autor:





Texty encyklopedick蠨esel mohou obsahovat slova nebo slovn�pojen� kterᠭohou
b௣hrann頺n᭫ami nebo registrovan頯chrann頺n᭫ami p㬵� vlastn�.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.


fotballdrakterbasketball trikotsbasketbal kleding kopengoedkope voetbalshirts kopenmaglie calcio a poco prezzomaillot de basket nba pas chervetement cyclisme pas cher