nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Stone
 Oliver, *15.9.1946 (New York, USA), vlastním jménem William Oliver Stone, americký filmový...

Hanks
 [Henks], Tom, *9.7.1956 (Concord, Kalifornie, USA), americký filmový herec, producent a režisér...

Boyle
 Danny, *20.10.1956 (Manchester, Velká Británie), britský (skotský) divadelní, televizní a ...

Akin
 Fatih, *25.8.1973 (Hamburk, Německo), německý filmový režisér, scenárista, producent a herec...

Gray
 Macy, *9.9.1970 (Canton, Ohio), vlastním jménem Natalie McIntyre, americká soulová a rhytm &...


Beethoven fotografieilustrace (1)videazvuky (1)mapyodkazy
[Bétóven, béthófen], Ludwig van, *16. nebo 17.12.1770 (Bonn, Německo) – †26.3.1827, německý skladatel. Jeden z nejvýznamnějších světových hudebníků. Narodil se v Bonnu, od roku 1792 žil ve Vídni. Od třiceti let trpěl ušní chorobou, jejímž následkem kolem roku 1819 zcela ohluchl. Přesto v té době složil svá vrcholná díla (Missu solemnis, 9. symfonii, poslední smyčcové kvartety). Beethovenovo dílo dovršuje i překonává hudební klasicismus. V první tvůrčí periodě (do roku 1802) navázal zvláště na J. HaydnaW. A. Mozarta, v dalším vývoji dospěl k novátorské stylové syntéze, jíž naznačil i základní směr instrumentální hudbě 19. století. Byl ovlivněn idejemi osvícenství a francouzské buržoazní revoluce konce 18. století, jež nalezly výraz zvláště v 3. symfonii Eroice, Fideliovi, Egmontovi a v 9. symfonii, kde Beethoven postuluje volnost, rovnost a bratrství jako příkaz všemu lidstvu. Vpád těchto revolučně humanistických idejí do klasického stylu vedl k tvarové i zvukové monumentalizaci hudební formy, k její individualizaci a k uvolňování tradičního sonátového tvaru. Z rozsáhlé tvorby mají největší význam skladby instrumentální: 9 symfonií (1. C dur, 2. D dur, 3. Es dur Eroica, 4. B dur, 5. c moll Osudová, 6. F dur Pastorální, 7. A dur, 8. F dur, 9. d moll se závěrečným sborem na Schillerovu Ódu na radost), 5 koncertů klavírních (C dur, B dur, c moll, G dur, Es dur), houslový koncert D durtrojkoncert pro klavír, housle a violoncello C dur. Z komorní tvorby můžeme uvést např. 16 smyčcových kvartetů (zvláště 6 kvartetů op. 18, 3 kvartety věnované ruskému vyslanci A. K. Razumovskému, 5 posledních kvartetů), dále kvintety, smyčcová i klavírní tria a další díla, 32 klavírních sonát (c moll Patetická, As dur se smutečním pochodem, cis moll Quasi una Fantasia, zvaná Měsíční svit, C dur Valdštýnská, f moll Appassionata, B dur Hammerklavier), 33 variací na téma valčíku A. Diabelliho pro klavír, 10 houslových sonát (F dur Jarní, A dur Kreutzerova), 5 sonát pro violoncello a jiné skladby. Z vokální tvorby Missa solemnis, písně (cyklus Vzdálené milé), úpravy anglických, irských, skotských a waleských lidových písní. Z hudebně dramatické tvorby je to opera Fidelio, balet Stvoření Prométheova, scénická hudba (ke Goethovu Egmontovi). S hudebně dramatickou oblastí souvisejí předehry (Leonora I., Leonora II., Leonora III., Egmont, Coriolan). Beethoven několikrát navštívil české země (Prahu, Teplice, Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Hradec u Opavy) a Slovensko.


Ludwig van Beethoven


Osudová


 

Odkazující hesla: Abendroth, Albrechtsberger, Arrau, Aškenazy, Backhaus, bagatela, Barenboim, Bečvařovský, Benedetti Michelangeli, Blachut, Brahms, Bruckner, Bücken, Casadesus, cavatina, Czerny, d'Albert, Deiters, Deutsch, Diabelli, Erml, Filipovský, Firkušný, Fischer, Fischerová, fuga, Furtwängler, Gabzdyl, Gieseking, Goethe, Gulda, Haitink, Hofmann, Huberman, hudba, Jahn, Janis, Jelínek, Joachim, Kaňka, Katchen, Kempff, klasicismus, Kleiber, Klemperer, Knappertsbusch, Koželuh, Kreutzer, Krumpholz, Kubelík, Lapšanský, Laub, Lauska, Malík, menuet, Moravec, Munch, Neefe, německá hudba, Neumann, Ogoun, Oldman, Páleníček, Papp, Paršová-Zikešová, píseň, Podvalová, Pražské jaro, Rachmaninov, Rauch, Richter, Rossellini, Rubinstein, Salieri, Serkin, scherzo, Schikaneder, Schindler, Schnabel, Schumann, skleněná harmonika, Smetanovo kvarteto, Srncová, Svoboda, Szeryng, španělská hudba, Thayer, Toscanini, Ulrych, vídeňská škola, Vigano, Vondruška, Weingartner, Zelenka
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 11.7.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.