nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Sigur Rós
 Islandská hudební skupina založená roku 1994 v sestavě Jón Thór Birgisson (vokály, kytara...

Jordan
 Neil, *25.2.1950 (Sligo, Irsko), irský filmový režisér, scenárista, producent a spisovatel...

Belmondo
 Jean-Paul, *9.4.1933 (Neuilly-sur-Seine, Paříž, Francie), francouzský filmový a divadelní herec...

Robbins
 Tim, *16.10.1958 (West Covina, Kalifornie, USA), vlastním jménem Timothy Francis Robbins, americký...

Hřebejk
 Jan, *27.6.1967 (Praha, Československo), český filmový, televizní a divadelní režisér...


barviva
Chemie, organické sloučeniny s takovou strukturou molekul, která umožňuje absorpci světla ve viditelné části spektra a současně umožňuje fyzikální nebo chemickou vazbu s vybarvovaným substrátem. Nositelem barevnosti jsou skupiny obsahující dvojné vazby, tzv. chromofory (skupina azo-, nitro-, nitroso-, karbonylová), které zavedeny do bezbarvé sloučeniny učiní ji barevnou. Vlastní sloučenina nesoucí chromofory se nazývá chromogen. Intenzitu zbarvení a afinitu k substrátu zvyšují auxochromy (skupina hydroxy-, amino-, alkylamino-). Barevnost je podmíněna rozsáhlým konjugovaným systémem dvojných vazeb v molekule barviva.
Barviva přírodní – původní rostlinné barvivo (indigo, alizarin, hena, kurkumin, katechin) nebo živočišné barvivo (antický purpur, košenila) mají význam spíše historický; vzrůstá důležitost nových typů rostlinných barviv pro barvení poživatin (například z červené řepy). Zvláštní skupinu tvoří barviva biologická: barviva krevní (hemoglobiny, erythrokruoriny, hemoerythriny, hemokupteiny), barviva žlučová (bilirubin ), barviva listová (chlorofyl ) aj.
Barviva syntetická – průmyslově vyráběné barevné sloučeniny pro zušlechťování nejrůznějších substrátů; syntetizují se z velkého množství polotovarů, založených na produktech zpracování ropy a dehtu. Podle chemické struktury se barviva syntetická dělí na nitro, nitrosová, azová, azometinová, azokondenzační, indigoidní, hydroxyketonová, antrachinonová, polycyklická, ftalocyaninová. Nejpoužívanějši jsou azobarviva.
Podle aplikace barviva zahrnují několik desítek technologických tříd, například: a) pro textil: na bavlnu – přímá (saturnová), reaktivní (ostazinová), kypová (ostanthrenová), diazotační (azogenová); na vlnu – kyselá obyčejná a metalokomplexní (midlonová, egacidová, chromolanová, ostalanová, alizarinová chromová); pro syntetická vlákna disperzní (ostacetová); b) pro plasty, nátěrové hmoty, gumu, polygrafii organické pigmenty (versálová, rykobary, rykoleny); c) na kůži – kyselá (korostanová, koregalová); dále pro viskózová vlákna (barviva ve hmotě) – pigmenty (versatinové); opticky zjasňující prostředky (ryluxy) pro textil, papír, plasty, prací přípravky aj.
Výroba organických barviv u nás byla zahájena 1907 syntetickým alizarinem ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem.


 

Odkazující hesla: chemikálie, míchání barev
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 2.9.2005
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.