polykyseliny



Koordinační sloučeniny vzniklé sloučením jednoduchých molekul základní kyseliny, například kyselina sírová H2SO4, s další jednou nebo více molekulami jejího oxidu, například H2SO4 + nSO3 → H2SO4 . nSO3. Soli polokyselin vznikají obdobně, například ze sulfidů přibráním dalších atomů síry vznikají polysulfidy: Na2S + nS → Na2Sn+1. Polykyseliny a jejich soli vznikají u mnoha kyselinotvorných prvků. Například v křemičitanech připadají na jednu molekulu zásadotvorného oxidu dvě, tři i více molekul oxidu křemičitého SiO2. U fosforu je známa kyselina trifosforečná H5P3O10 a další kyseliny polyfosforečné a jejich soli, u chromu kyselina dichromová H2Cr2O7, trichromová H2Cr3O10 a další polychromové kyseliny obecného složení H2CrO4.nCrO3. Chrom a jeho homology jsou schopny seskupovat velký počet (až 12) vlastních molekul oxidů v polykyselinách a jejich solích nebo kolem jiného centrálního atomu. Vznikají tak isopolykyseliny, jako například H6H2W12O40, nebo heteropolykyseliny, například H3P(Mo3O10)4.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 19. 10. 2007
Autor: -red-

Reklama: