nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Bartoška
 Jiří, *24.3.1947 (Děčín), český herec a filmový producent. Po dokončení studií na brněnské JAMU...

Skupa
 Josef, *16.2.1892 – †6.1.1957, český loutkoherec, režisér a scénograf, středoškolský...

Monyová
 Simona, *17.3.1967 (Brno), česká spisovatelka. Vystudovala psychologii na pedagogické fakultě, poté...

Stivín
 Jiří, *23.11.1942 (Praha), český jazzový skladatel, multiinstrumentalista, především hráč na flétny...

Witherspoon
 Reese, *22.3.1976 (Baton Rouge, Louisiana, USA), vlastním jménem Laura Jean Reese Witherspoon...


Atlantský oceán
Atlantik – plochou druhý největší ze čtyř oceánů (26 %), na západní polokouli, mezi EvropouAfrikou na východě, Antarktidou na jihu, JižníSeverní Amerikou na západě a GrónskemIslandem na severu. Se všemi okrajovými moři a zálivy je jeho rozloha 94,243 miliónů km2. Zaujímá přibližně 1/5 povrchu Země. V nejuzším místě mezi Jižní Amerikou a Afrikou měří 2900 km, od severu k jihu 16000 km. Největší hloubky dosahuje v Portorické předhlubni 9219 m, střední hloubka je 3332 m, střední objem vody 337,541 miliónů km3, slanost vody 33–37‰. Horizontální členitost Atlantského oceánu je poměrně malá (Severní, Baltské, Norské, Jaderské, Grónské, LabradorskéČerné moře, Biskajský záliv, Středozemní moře, Karibské moře, Sargasové moře, MexickýHudsonův záliv), tvoří 11 % plochy Atlantského oceánu. Rovněž ostrovů není mnoho (Grónsko, Velká Británie, Irsko, Velké Antily). Oceánské ostrovy jsou většinou sopečného původu (KanárskéKapverdské ostrovy, Madeira, Svatá Helena, Tristan da Cunha, Ascension, Azory). Ostrovy u pevnin jsou většinou jejich pokračováním (například Malé Antily). Západní pobřeží Antlantského oceánu je převážně nízké a ploché, jížní u Antarktidy je kryté splývajícími ledovci, východní je skalnaté. V reliéfu dna se uplatňuje esovitě položený Středoatlantský hřbet, nejdelší hřbetní systém na Zemi (od Islandu po ostrov Bouvet 20300 km), který dělí pánev Atlantského oceánu na západní a východní část s rozlehlými kotlinami, v nichž usazeniny dosahují mocnosti 800–1000 m. Z hlubokých předhlubní jsou známé předhlubně Portorická (9219 m), Velká a Malá antilská, Kajmanský příkop (7680 m), Romanche (7856 m), Jihosandwichský příkop (8264 m). Šelf při pobřeží Evropy, Severní Ameriky a Argentiny má 7,8 miliónů km2. Největším zálivem je Mexický záliv (1,55 miliónů km2, největším mořem Weddellovo moře (2,91 miliónů km2).
S protažeností Atlantského oceánu severojižním směrem souvisí podnebí, jsou zde zastoupena všechna podnebná pásma. Rozložení tlakových maxim a minim a působení pevnin vyvolává silná západní proudění v mírných pásmech (zejména na jižní polokouli), severovýchodní a jihovýchodní pasáty v tropech severní a jižní polokoule, v Mexickém zálivu a v Karibském moři jsou časté cyklóny (antilské uragány). Pod vlivem vzdušného proudění vzniká systém oceánských proudění povrchových vod Atlantského oceánu. Hlavní teplé proudy jsou Golfský, Severoatlantský, Severní a Jižní pasátový, Brazilský, Guyanský a Antilský. Studené proudy jsou Kanárský, Labradorský, Grónský, Benguelský, Falklandský aj. Severní část Atlantského oceánu má levotočivé proudění, jižní pravotočivé.
Výpar je nad Atlantským oceánem ročně 1400 mm (maximum v subtropech 38 ‰, minimum v Baltském moři 2–25 ‰), srážky 780 mm, přítok z pevnin 200 mm. Teplotní rovník je na 5° severní šířky. Teplota povrchové vody je na rovníku v zimě 27–28°C, v létě 26°C. Na severu a na jihu se zmenšuje až na -1°C.
Největší příliv je ve Fundy Bay a v zálivu Saint-Malo. Světové veletoky ústící do Atlantiku: Amazonka, La Plata, Kongo, Orinoko, Mississippi, dále Nil, Niger, Labe, Rýn, řeka sv. Vavřince.
Živočišstvo je zastoupeno v celém oceánu, ve všech hloubkách, 70 % dna pokrývají organické sedimenty (vápnité schránky dírkovců, křemité schránky rozsivek na jihu, rudé jíly v maximálních hloubkách). Nejbohatší loviště jsou v severních částech.
Neustále roste význam podmořských ložisek ropy a zemního plynu na šelfových okrajích (Severní moře, Mexický záliv, laguna Macaibo, Guinejský záliv, šelfy Argentiny, BrazílieKanady). Železná ruda (Newfounland, Normandie). Na světovém rybolovu se Atlantský oceán podílí 29 %.
Přes Atlantský oceán probíhají hlavní námořní a letecké mezikontinentální dopravní spoje, je položeno i několik podmořských kabelů (již v roce 1858 transatlantický telegrafní kabel). Hlavní přístavy: Antverpy, Hamburk, Janov, Le Havre, Londýn, Marseille, New Orleans, New York, Rotterdam.
Přeplutím Atlantského oceánu v roce 1492 objevil K. Kolumbus Ameriku.
Antičtí autoři nazývali Atlantický oceán latinsky Mare Externum, moře vnější, opak k Mare Internum, moři středozemnímu. Dnešní název poprvé použil Hérodotos ve 4. století př.n.l.: moře Atlantis či Atlas je spojováno s bájným ostrovem Atlantidou. Staří Řekové oceán pojmenovali podle pohoří Atlas v Africe. Ptolemaios takto pojmenoval pouze jižní část Atlantického oceánu (severní část se jmenovala Západní oceán). Ve středověku nesl název Severní moře, dodnes pojmenování jeho menší části na severu. Název Atlantský oceán zavedl roku 1650 holandský geograf B. Varenius v díle Geographia generalis.
První člověk, který sám přeletěl v balónu Atlantský oceán byl Američan plukovník Joe Kittinger 14. září 1984 (5700 kilometrů), 6. června 1919 britská vzducholoď R34 (oba směry, ze Skotska na Long Island 108 hodin, zpět 9. července 1919, 75 hodin), roku 1930 britská vzducholoď R100 přepravila přes Atlantský oceán prvního pasažera. Prvý sólo let přes Atlantský oceán uskutečnil Ch. A. Lindbergh v roce 1919 letadlem pojmenovaným Spirit of St. Louis. Letouny Concorde přelétávající Atlantik urazí vzdálenost z Paříže do New Yorku za necelé 3,5 hodiny, rychlostí 2160 km/hod, ve výšce skoro 20 kilometrů, létají již od roku 1969.


 

Odkazující hesla: Amazonka, Andros, Antarktida, Antarktis, Antily, Aquitaine, Ascension, Atlantic City, Atlantida, atlantský, Aveiro, Azory, Baltské moře, Bann, Bayonne, Benguela, bermudský trojúhelník, Biskajský záliv, Bismarck, bitva o Atlantik, bonito, Boston, Bouvetův ostrov, Bretaňský poloostrov, Britské antarktické území, Buenos Aires, Buenos Aires, Buenos Aires, Cabinda, Cabinda, Cádiz, Cartier, Casablanca, Cayenne, Colorado, Concorde, Connecticut, Connecticut, Cook, Černé moře, Dakar, Dakhla, Dartmouth, Delaware, Discovery, Douro, Evropa, Falklandy, Florida, Fort Lauderdale, Fortaleza, Freetown, Fundy Bay, Gambie, Garonna, Georgia, ghanská říše, Gironde, Golfský proud, Guadalquivir, Guinea, Guinejský záliv, Harper, Hudson, Hudsonův průliv, Charente-Maritime, Chesapeake, chiméry, Chubut, Indický oceán, Irazú, Irská republika, Irské moře, Jacksonville, Jižní Amerika, Jižní Georgie, Karibské moře, Keltské moře, Kongo, konvojová válka, Labradorské moře, Landes, langustovití, ledoví muži, letuchovití, Lindbergh, Loire, Luanda, Maceió, Mar del Plata, Maroni, Maryland, Massachusetts, Mexický záliv, Miami, mihule, Miná Hasan Sání, Mohammedis, Mondego, Mondego, Namib, Narragansett, New Amsterdam, New Bedford, Nova Scotia, Nový Foundland, oceán, Orinoko, parník, polorejnok, Portoviejo, Portsmouth, Portsmouth, Pyrénées-Atlantiques, Pyrenejský poloostrov, Recife, Rio de Janeiro, Río Gallegos, Rio Grande do Norte, Romanche, São Francisco, São Miguel, Sahara, Saint-Louis, Saint John's, Salvador, Santa Catarina, Santa Cruz, Santos, Sao Paulo, Sargasové moře, Savannah, Savannah, Senegal, Senegambie, Setúbal, Severní Amerika, Severní ledový oceán, Severní moře, Shannon, Shetlandy, Skalnaté hory, Sligeach, sliznatky, spodní křída, Středoatlantský val, Středozemní moře, Súdán, Súdánci, Svatá Helena, Svatojiřský průliv, světový oceán, Swakopmund, štítnikovití, Tejo, Thjórsá, Tichý oceán, Tristan da Cunha, Varenius, Velké Antily, Velrybí zátoka, Vitória, Volta, Walvis Bay, Weddellovo moře, Zaire, Záliv svatého Vavřince, Západní Sahara, žraloci
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 19.1.2006
Autor:



Moře a oceány: Amundsenovo moře, Andamanské moře, Arabské moře, Arafurské moře, Baffinův záliv, Baliské moře, Baltské moře, Bandské moře, Barentsovo moře, Beaufortovo moře, Bellingshausenovo moře, Bengálský záliv, Beringovo moře, Bílé moře, Biskajský záliv, Celebeské moře, Černé moře, Čukotské moře, d'Urvillovo moře, Egejské moře, Fidžijské moře, Filipínské moře, Floreské moře, Grónské moře, Chazarské moře, Indický oceán, Irské moře, Jaderské moře, Japonské moře, Jávské moře, Jihočínské moře, Jónské moře, Karibské moře, Karské moře, Keltské moře, Korálové moře, Labradorské moře, Ligurské moře, Lincolnovo moře, Marmarské moře, Mexický záliv, Mindanajské moře, Molucké moře, Molucké moře, moře Laptěvů, Moře Scotia, Norské moře, Ochotské moře, Rossovo moře, Rudé moře, Sargasové moře, Sawuské moře, Seramské moře, Severní ledový oceán, Severní moře, Středozemní moře, Suluské moře, světový oceán, Tasmanovo moře, Tichý oceán, Timorské moře, Východočínské moře, Východosibiřské moře, Weddellovo moře, Žluté moře


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.