nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Ostravak Ostravski
 Český ostravský spisovatel, jehož pravá identita není známá. Autor deníku psaného ostravským...

Bartoška
 Jiří, *24.3.1947 (Děčín), český herec a filmový producent. Po dokončení studií na brněnské JAMU...

Rossellini
 Isabella, *18.6.1952 (Řím, Itálie), v USA žijící italská filmová herečka a modelka. Je...

U2
 Irská hudební skupina založená v roce 1976 v Dublinu nejprve pod názvem Feedback, později...

Lipský
 Oldřich, *4.7.1924 (Pelhřimov) -†19.10.1986 (Praha), významný český filmový režisér a ...


atmosféra fotografie (1)ilustracevideazvukymapyodkazy
Meteorologie, [řečtina], ovzduší, vzdušný obal Země otáčející se spolu s ní. Je směsí několika plynů, v níž jsou přítomny další příměsi, například prachové částice, krystaly, částice organického původu.
Hlavními složkami vzduchu jsou: dusík 78,08% (objemových), kyslík 20,95%, argon 0,93%, oxid uhličitý 0,03%, neon 1,8·10-3%, helium 5,2·10-4%, metan 2,0·10-4%, krypton 1,1·10-4%, vodík 5,0·10-5%, xenon 8,7·10-6%, ozón 1,0·10-6%, jod 3,5.10-9%, radon 6,0.10-18% a další. Zhruba do výšky 100 km se chemické složení atmosféry prakticky nemění (u země se vyskytují další příměsi, například ze spalovacích procesů), ve větších výškách se kyslík a dusík objevují též v atomární formě. Část molekul je ve větších výškách ionizována a nese tudíž elektrický náboj.
Tlaku a hustoty atmosféry ubývá s výškou. Asi polovina hmotnosti atmosféry je ve výškách do 5 km, 90 % hmotnosti ve výškách do 20 km. Atmosféra nemá prakticky horní hranici a přechází plynule v meziplanetární prostor.
Vertikálně se atmosféra dělí podle průběhu teploty na několik vrstev. Nejnižší je troposféra (podle zeměpisné šířky a povětrnostní situace sahá do výšek 9 až 17 km), následuje stratosféra (do 50 až 55 km), mezosféra (do 80 až 90 km) a termosféra.
Podle elektrických vlastností se dělí na neutrosféru (do výšek 60 až 70 km) a výše ležící ionosféru.
Z chemického hlediska se vymezuje ozónosféra (ve vrstvě 10 až 50 km) nebo chemosféra zahrnující mezosféru, horní část stratosféry a dolní část termosféry.
Mezi zemským povrchem a atmosférou probíhá koloběh vody, v aatmosféře vzniká kondenzací mlha a oblaky, z nichž padají srážky. V důsledku nerovnoměrného ohřívání od povrchu Země vzniká v atmosféře cirkulace vzduchu, tlakové níže a výše, výměna hmoty mezi nimi (vítr). To se děje převážně v troposféře.
Název atmosféra se používá i pro plynné obaly jiných planet a nebeských těles.


atmosféra


 

Odkazující hesla: atmosférická akustika, atmosférická elektřina, atmosférické slapy, disperze, družice, exosféra, geosféry, instabilita ovzduší, konfluence, makrometeorologie, meteor, meteorická astronomie, oblaka, pedosféra, perlový blesk, radiové vlny, refrakční koeficient, Slunce, tepelné znečištění ovzduší, tromba, tryskové proudění, vorticita, výšková mapa, Země
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 13.5.2004
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.