nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Höger
 [Hégr], Karel, *17.6.1909 (Královo Pole, Brno, Rakousko-Uhersko; datum narození podle rodného listu...

Ready Kirken
 Česká pardubická hudební pop-rocková hudební skupina založená roku 1996. Původní sestava, kterou...

Moloko
 Britská hudební skupina, kterou založili v polovině 90. let Mark Brydon a Roisin Murphy...

Brown
 [Braun], James, *3.5.1933 (Augusta, Georgia) – †25.12.2006, americký černošský zpěvák. Ve...

Kiyosaki
 Robert T., *8.4.1947 (Havaj), americký obchodník a publicista. Japonský Američan čtvrté...


arménská kinematografie
Roku 1907 vznikly první aktuality, v době 1. světové války několik hraných filmů (Spojeni přisahou, I. N. Perestiani) předjímajících realistický pohled na historicko-politickou problematiku Východu, který nejúspěšněji ve 20. letech realizoval zakladatel Hajfilmu (1923) H. I. Beknazarjan ve filmech Čest, ZareChasphuš o povstání íránských rolníků proti představitelům britských tabákových monopolů. I ve zvukové éře (od 1935) převládají témata osvobozeneckých bojů, revolučních přeměn, přepisy klasiky a lidové komedie; vůdčí osobností zůstává H. I. Beknazarjan (Pepo, Zangezur, David-Bek, Nasredinův návrat).
Od 60. let se rozšířil počet tvůrců a upevnily se vazby na divadlo a literaturu. Dobrodružný žánr rozvíjí E. Kheosajan a S. Kevorkov (*1903, trilogie o revolucionáři Kamo), psychologické filmy F. Dovlathjan (Buď adráv, to jsem jak, Ch. Abrahamjan (*1930, Bratři Sarojanové), H. Maljan (*1925, My a naše hory, Otec, Trojúhelník), E. Kheosajan (Muže), komedii A. Manarjan (Karine), poému o básníkovi Sajat-Novovi vytvořil S. J. Paradžanov (Barva granátového jablka).
V 70. letech vznikají filmy mladých režisérů vyznačující se reflexívností a zájmem o každodenní život, historicko-revoluční filmy (H. Maljan, Nahapet; E. Kheosajan, Zkouška podle S. Chanzadjana).
Od roku 1937 se v arménské kinematografii rozvíjí animovaný a dokumentární film (G. Melikh-Avagjan, *1920) popularizující mj. osobnosti arménské kultury (malíř M. Sarjan, zpěvačka G. Gasparjanová, klaun L. Jengibarjan) a zprostředkujících i kontakt s arménskou diasporou.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 30.10.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.