nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Radůza
 *1973 (Praha), česká zpěvačka, multiinstrumentalistka a skladatelka. Po studiích na gymnáziu...

Hapka
 Petr, *13.5.1944 (Praha) – †25.11.2014 (Okoř), český hudební skladatel. Od dětství se učil na...

Phoenix
 [Fínyks], Joaquin, *28.10.1974 (San Juan, Portoriko), vlastním jménem Joaquin Raphael Phoenix...

Issová
 Martha, *22.3.1981 (Praha, Česká republika), česká filmová, televizní a divadelní herečka...

Zemeckis
 Robert, *14.5.1951 (některé zdroje uvádějí *14.5.1952, Chicago, USA), americký filmový scenárista...


Aristoteles
ze Stageiry, *384 – †322 př.n.l., nejuniverzálnější a největší antický myslitel; je zakladatelem logiky a řady vědních disciplín. Pocházel z Trácie, byl vychovatelem Alexandra Velikého, působil v Athénách, musel uprchnout jako stoupenec promakedonské strany, později zemřel na Euboii. Byl žákem Platónovým, založil peripatetickou školu. Filosofii dělil na teoretickou (učení o bytí, jeho částech, příčinách a základech), praktickou (o lidské činnosti) a poetickou (o tvorbě krásna a užitku). V polemice s Platónovou naukou o ideách budoval svou ontologii (první filosofii). Podle Aristotela působí při vzniku konkrétních věcí 4 příčiny: látka (stálý podklad dění), forma (určitost věci, skutečnost), účel a hybná příčina. Příčinou pohybu, řádu a dobra ve vesmíru je tzv. nehybný první hybatel. Analyzoval základní myšlenkové formy (pojmy, soudy, úsudky), vytvořil první logický systém, jehož hlavní částí bylo učení o kategorickém sylogismu. Vesmír považoval Aristoteles za prostorově konečný, uspořádáním a časově věčný. Aristotelovo dílo nejen že bylo vysoce oceňováno G. W. Hegelem, ale působí dodnes především svým stylem vědeckého myšlení, smyslem pro systematičnost a logiku poznání, víru v sílu lidského rozumu. Hlavní díla: Metafyzika, První a druhé analytiky, Fyzika, O duši. Z Poetiky, spisu o umění, se zachovala jen část o tragédii; definoval ji jako zobrazeni uceleného děje, jehož cílem je vyvolat u diváků psychickou očistu (katarzi).


 

Odkazující hesla: Abélard, akt, Albert Saský, Alexandros z Afrodiziady, ananké, Andronikos, apodiktika, arabská filozofie, aristotelismus, astronomie, Averroes, Benedykt, biologie, Boëthius, Boetius de Dacia, Brentano, Buzek z Kdyně, causa efficiens, causa formalis, ctnost, dialektická logika, dialektika, Diodóros, dramatické jednoty, druhá filozofie, duch, Duns Scotus, dynamis, energeia, entelechie, epigeneze, eristika, filozofie, filozofie práva, formální logika, geneze, genialita, homonymie, hylozoismus, chrematistika, jiné a jinobytí, kalokagathia, Kilwardby, komedie, kvalita, kvantita, látka a tvar, literární druhy, lyceum, Marci z Kronlandu, metafyzika, metriopatie, mimesis, modální logika, Nicephoros, Nicole Oresme, novoplatonismus, nús, Olympiodoros Mladší, optimismus a pesimismus, Organon, patriarchát, peripatetická škola, Platón, poetika, Porfyrios, Porfyriův strom, predikabilia, první filozofie, prvotní hýbatel nehybný, přirozené právo, psychický jev, psychofyzický problém, psychologie, reflexe, rozpor, řecká literatura antická, řecké antické divadlo, sedm svobodných umění, Siger, stoicheion, středověká filozofie, substance, teleologie, Telesius, Theofrastos, to theion, tomismus, totožnost, tragické, Trendelenburg, účinek, univerzália, věčnost, vědění, vědomí, vědosloví, vitalismus, vůle, vůle, Witwicki, zákon vyloučení třetího, znak a symbol, zóon polítikon
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 8.7.2001
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.