nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Annaud
 Jean-Jacques, *1.10.1943 (Juvisy-sur-Orge, dep. Essonne, Francie), francouzský filmový režisér...

Švankmajer
 Jan, *4.9.1934 (Praha, Československo), významný český filmový režisér, scenárista, výtvarník a ...

Peha
 Slovenská hudební skupina založená roku 1997 v Prešově ve složení Katarína Knechtová (zpěv...

Sellers
 Peter, *8.9.1925 (Southsea, Hampshire, Velká Británie) – †24.7.1980 (Londýn, Velká Británie...

Kolář
 Petr, *20.6.1967 (České Budějovice), český zpěvák. Vystudoval LŠU na bicí, navštěvoval hodiny zpěvu...


árie
[Italština], sólová vokální skladba s nástrojovým doprovodem, vyskytuje se většinou v opeře, oratoriukantátě, ale i samostatně (koncertní árie ). Asi do poloviny 17. století měla formu strofické písně. V benátské operní škole 17. století se ustálila árie s nestrofickou stavbou a zde také došlo k odlišení árie jako složky převážně lyrické a statické od recitativu jako prvku epicko-dramatického. Další vývoj (asi v letech 1650–1750) směřoval k vytvoření tzv. árie da capo, třídílné formy, v níž se po doznění druhé části opakuje část první (schéma ABA). Rozměry árie da capo se v 18. století rozšířily a třídílnost stavby pronikla i do jejích jednotli vých částí. Používána skladateli pozdního baroka (A. Scarlatti, J. S. Bach, G. F. Händel). Uplatňovala se zvláště ve vážné opeře (opera sena); od 2. poloviny 18. století s rozvojem komické opery árie da capo postupně nahrazována větší rozmanitostí forem (arietta, cavatina ) v souvislosti s úsilím o dramatickou charakteristiku v dílech Ch. W. Glucka, J. Haydna, W. A. Mozarta aj. S výjimkou části Wagnerova operního díla si árie podržela své místo i v hudbě 19. a 20. století.


 

Odkazující hesla: Cesti, kantáta, ritornel, Rossi, siciliána
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 16.1.2004
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.