nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Rohmer
 [Romé], Eric, *4.4.1920 (podle jiného zdroje *21.3.1920, Tulle, dep. Correze, Francie) – †11.1...

Burton
 Tim, *25.8.1958 (Burbank, Kalifornie, USA), americký filmový režisér a producent. Už jako dítě...

Howard
 Ron, *1.3.1954 (Duncan, Oklahoma, USA), americký filmový režisér, producent a herec. Pochází...

Ryder
 [Rajdr], Winona, *29.10.1971 (Winona, Minnesota, USA), vlastním jménem Winona Laura Horowitz...

Filipovský
 František, *23.9.1907 (Přelouč) – †26.10.1993 (Praha), český herec. Od dětství se u něj...


árie
[Italština], sólová vokální skladba s nástrojovým doprovodem, vyskytuje se většinou v opeře, oratoriukantátě, ale i samostatně (koncertní árie ). Asi do poloviny 17. století měla formu strofické písně. V benátské operní škole 17. století se ustálila árie s nestrofickou stavbou a zde také došlo k odlišení árie jako složky převážně lyrické a statické od recitativu jako prvku epicko-dramatického. Další vývoj (asi v letech 1650–1750) směřoval k vytvoření tzv. árie da capo, třídílné formy, v níž se po doznění druhé části opakuje část první (schéma ABA). Rozměry árie da capo se v 18. století rozšířily a třídílnost stavby pronikla i do jejích jednotli vých částí. Používána skladateli pozdního baroka (A. Scarlatti, J. S. Bach, G. F. Händel). Uplatňovala se zvláště ve vážné opeře (opera sena); od 2. poloviny 18. století s rozvojem komické opery árie da capo postupně nahrazována větší rozmanitostí forem (arietta, cavatina ) v souvislosti s úsilím o dramatickou charakteristiku v dílech Ch. W. Glucka, J. Haydna, W. A. Mozarta aj. S výjimkou části Wagnerova operního díla si árie podržela své místo i v hudbě 19. a 20. století.


 

Odkazující hesla: Cesti, kantáta, ritornel, Rossi, siciliána
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 16.1.2004
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.