nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Podskalský
 Zdeněk, *18.2.1923 (Praha) – †29.10.1993, oblíbený český filmový a televizní režisér...

Horváth
 Vlastimil, *18.10.1977 (Vlašim), český zpěvák. Vyučený tesař, po náhradní vojenské službě pracoval...

Fischl
 [Fišl], Viktor, *30.6.1912 (Hradec Králové) – † 28.5.2006 (Jeruzalém), český diplomat, básník...

Neřež
 Česká hudební skupina, kterou roku 1998 založili dva zakládající členové skupiny Nerez Vít Sázavsky...

Roxette
 Švédská hudební skupina, kterou od roku 1986 tvoří zpěvačka Gun Marie Fredriksson (*30.5.1958...


arabskoislámská hudba
Hudba arabsky mluvících národů. Je většinou vokální, jednohlasá nebo heterofonní, s nevelkou účastí nástrojů. Arabskoislámské hudbě je cizí vícehlas a harmonické cítění. Melodie bývá opředena mnoha ozdobnými tóny (melismaty) a zvětšenými intervaly. Arabský tónový systém spočívá v rozdělení oktávy na 24 čtvrttónů, ale uplatňují se i šestinotóny a intervaly větší, než je celý tón. Stupnice se tvoří několika tetrachordy nebo pentatonikou. V arabskoislámské hudbě je běžná i polyrytmie. Velký význam má improvizace. V současné hudební praxi se užívají sedmitónové stupnice, které se nevyhýbají čtvrttónovým krokům. Z tónového systému se vybírají tónové řady (makámát), z nichž každá představuje melodický typ s charakteristickými melodickými figurami, rytmickými vzorci ap., které jsou závazné pro hudební zpracování dané skladby. Melodika arabskoislámské hudby těsně souvisí s mluveným slovem a má zálibu ve variační práci, rytmika je závislá na metrice básnického textu.
K nejpoužívanějším hudebním nástrojům patří zvláště loutna s krátkým krkem (úd) a loutna s dlouhým krkem (tunbúr), dále drnkací nástroj kánún, typ mandolíny buzuk, smyčcové nástroje kamangah (kemanče) a rebab. V lidové hudbě se užívá cimbál santuk a různé druhy fléten, zvláště flétna zvaná náj (nai). Z bicích nástrojů buben tabla a malá tamburína daff. Píseň je téměř vždy doprovázena bubnem a smyčcovými nástroji.
Arabskoislámská hudba značně ovlivnila evropskou hudbu. Z původních arabských hudebních nástrojů lze sledovat vývoj řady evropských nástrojů typu flétny, hoboje, loutny, houslí, tamburíny a bubnu. Historie staré arabskoislámské hudby je známá více z dochovaných spisů o hudebních teorii než ze samotných hudebních památek. Základní hudební tradice vytvořily perské, řecké i původně arabské hudební prvky. Největšího rozkvětu dosáhla arabskoislámská hudba za Hárúna ar-Rašída. Hudební teorie se rozvíjela už od 8. století. Jako hudební teoretikové vynikli i Alfarabi a Avicenna.
V arabskoislámské hudbě 20. století vynikl šejk Alí al-Darvíš (*1884 – †1952) z Egypta, který je považován za nejlepšího arabského hudeního pedagoga a skladatele. Zasloužil se o uspořádání I. kongresu o arabskoislámské hudbě v Káhiře (v roce 1932). V Tumsku obohatil skladatel a pedagog Ahmed El Wafi (*1850 – †1921) národní hudbu o rytmy turecké hudby. Vynikl skladatel a hudební kritik Salah el Mahdi (*1925). V Alžírsku byl nejdůležitějším představitelem tradiční hudby El Hadj El Arbi Ben Saari (*1883 – †1965). Četné kongresy arabskoislámské hudby se konaly v letech 1963–1969 v Kartágu, Rabatu, Bagdádu a jinde. V roce 1975 byla založena Meziarabská rada pro uchování tradic a propagaci arabské hudby.


 

Odkazující hesla: africká hudba
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 6.10.2000
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.