nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Blunt
 James, *22.2.1977 (Tidworth, Wiltshire), vlastním jménem James Blount, britský písničkář. Pochází...

Čok
 Vilém, *7.9.1961 (Mladá Boleslav), český zpěvák a hudebník. V letech 1978–1981...

Geddes
 Anne, *září 1956, novozélandská fotografka. Narodila se v Austrálii, nyní žije a pracuje...

Hála
 Karel, *2.10.1933 (Hradec Králové) – †7.7.2008, český zpěvák. Zpěv vystudoval na pražské...

No Name
 Slovenská hudební skupina založená roku 1996 v Košicích ve složení Viliam Gutray (basová kytara...


arabskoislámská hudba
Hudba arabsky mluvících národů. Je většinou vokální, jednohlasá nebo heterofonní, s nevelkou účastí nástrojů. Arabskoislámské hudbě je cizí vícehlas a harmonické cítění. Melodie bývá opředena mnoha ozdobnými tóny (melismaty) a zvětšenými intervaly. Arabský tónový systém spočívá v rozdělení oktávy na 24 čtvrttónů, ale uplatňují se i šestinotóny a intervaly větší, než je celý tón. Stupnice se tvoří několika tetrachordy nebo pentatonikou. V arabskoislámské hudbě je běžná i polyrytmie. Velký význam má improvizace. V současné hudební praxi se užívají sedmitónové stupnice, které se nevyhýbají čtvrttónovým krokům. Z tónového systému se vybírají tónové řady (makámát), z nichž každá představuje melodický typ s charakteristickými melodickými figurami, rytmickými vzorci ap., které jsou závazné pro hudební zpracování dané skladby. Melodika arabskoislámské hudby těsně souvisí s mluveným slovem a má zálibu ve variační práci, rytmika je závislá na metrice básnického textu.
K nejpoužívanějším hudebním nástrojům patří zvláště loutna s krátkým krkem (úd) a loutna s dlouhým krkem (tunbúr), dále drnkací nástroj kánún, typ mandolíny buzuk, smyčcové nástroje kamangah (kemanče) a rebab. V lidové hudbě se užívá cimbál santuk a různé druhy fléten, zvláště flétna zvaná náj (nai). Z bicích nástrojů buben tabla a malá tamburína daff. Píseň je téměř vždy doprovázena bubnem a smyčcovými nástroji.
Arabskoislámská hudba značně ovlivnila evropskou hudbu. Z původních arabských hudebních nástrojů lze sledovat vývoj řady evropských nástrojů typu flétny, hoboje, loutny, houslí, tamburíny a bubnu. Historie staré arabskoislámské hudby je známá více z dochovaných spisů o hudebních teorii než ze samotných hudebních památek. Základní hudební tradice vytvořily perské, řecké i původně arabské hudební prvky. Největšího rozkvětu dosáhla arabskoislámská hudba za Hárúna ar-Rašída. Hudební teorie se rozvíjela už od 8. století. Jako hudební teoretikové vynikli i Alfarabi a Avicenna.
V arabskoislámské hudbě 20. století vynikl šejk Alí al-Darvíš (*1884 – †1952) z Egypta, který je považován za nejlepšího arabského hudeního pedagoga a skladatele. Zasloužil se o uspořádání I. kongresu o arabskoislámské hudbě v Káhiře (v roce 1932). V Tumsku obohatil skladatel a pedagog Ahmed El Wafi (*1850 – †1921) národní hudbu o rytmy turecké hudby. Vynikl skladatel a hudební kritik Salah el Mahdi (*1925). V Alžírsku byl nejdůležitějším představitelem tradiční hudby El Hadj El Arbi Ben Saari (*1883 – †1965). Četné kongresy arabskoislámské hudby se konaly v letech 1963–1969 v Kartágu, Rabatu, Bagdádu a jinde. V roce 1975 byla založena Meziarabská rada pro uchování tradic a propagaci arabské hudby.


 

Odkazující hesla: africká hudba
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 6.10.2000
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.