nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

ASPM
 Česká hudební skupina založená roku 1984 Janem Spáleným, Petrem Kalandrou a Františkem...

Jordan
 Neil, *25.2.1950 (Sligo, Irsko), irský filmový režisér, scenárista, producent a spisovatel...

Cruz
 Penélope, *28.4.1974 (Madrid, Španělsko), vlastním jménem Penélope Cruz Sánchez, španělská filmová...

Čepek
 Petr, *16.9.1940 (Praha, Československo, tehdejší protektorát Čechy a Morava) – †20.9...

Richard
 Pierre, *16.8.1934 (Valenciennes, Francie), vlastním jménem Pierre – Richard Maurice Charles...


kinematografie
Zachycení pohybu objektů, jehož jednotlivé fáze se zobrazují na kinematografický film. Jsou-li vhodně promítány, dávají vjem původního plynulého pohybu. Plynulost vnímaného pohybu je podmíněna dozníváním zrakového vjemu, tzv. zrakovou setrvačností. Předchůdcem kinematografie byl stroboskop, využívající kreslené, později fotografované obrázky. Neumožňoval však pozorování většímu množství diváků. To se podařilo teprve promítáním fotografického filmu na projekční stěnu. Za vynálezce moderní kinematografie jsou pokládáni bratři A. a L. Lumiérové, kteří 28.12.1895 otevřeli první kino (bio) na světě Cinématographe Lumiére.
Kinematografie používá frekvenci 24 (výjimečně 16) obrázků za sekundu. Nejběžnější, standardní film má šířku 35 mm, úzký film 16 mm, amatérský film 8 mm (obrazové políčko 3,6x4,8 mm) a Super 8 (obrazové políčko 4,2x5,7 mm). Film širokoúhlý využívá plochu obrazu mnohem více do šířky než do výšky (poměr stran až do 1:2,6, u standardního filmu 1:1,37). Využití většího zorného úhlu divákova oka nahrazuje prostor, což se maximálně uplatňuje u kruhového panoramatického kina, kdy projekční stěny ve tvaru válce obklopují diváka ze všech stran. Dokonalý dojem prostoru dává film stereoskopický (plastický), kdy každé oko vidí odděleně dílčí obraz stereoskopické dvojice obrazů (viz také anaglyf, stereoskopie).
Roku 1926 byl zaveden zvukový film, při kterém se synchronně reprodukoval zvuk z gramofonových desek, šířeji se však uplatnil až po objevení optického záznamu zvuku přímo na filmový pás. Další pokrok přinesl magnetický zvukový záznam, jehož pomocí lze na filmový pás umístit několik zvukových záznamů a dosáhnout stereofonické reprodukce. Používá se zejména u filmů širokoúhlých.
V prvních pokusech o barevný film byl černobílý film kolorován štětečky. Roku 1906 byl zaveden originální systém, skýtající dojem barevnosti skládáním dvou základních barev. Od roku 1928 se uplatnil trojbarevný systém Technicolor a později další. Pro speciální účely, například ve vědě, se uplatňuje makrokinematografie a mikrokinematografie, zrychlená (snímky exponované po delších intervalech se promítají normální frekvencí při sledování například růstu rostlin) a zpomalená (viz též časová lupa) kinematografie. Viz také film.


 

Odkazující hesla: Friese-Greene, Národní technické muzeum, Petzval, Technicolor
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 19.4.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.