keramika

Technologie, široká skupina anorganických nekovových materiálů, které se vyrábějí tvarováním práškových látek a zpevněním tvaru žárovým procesem slinováním. Tradiční typy keramiky na bázi kaolínu, jílů a hlín se dnes vyrábějí mechanizovanými a automatickými postupy (s výjimkou umělecké keramiky). Směs práškových látek se přídavkem vody upravuje na plastické těsto (tvarované strojním tažením, vytáčením) nebo na suspenzi pro lití do sádrových forem. Následuje opatrné sušení a vypalování převážně v tunelových pecích za teploty nejčastěji 1300–1400 °C. Povrch výrobků se často opatřuje glazurou. Hlavní typy keramiky na bázi jílových surovin jsou například porcelán, kamenina, cihlářské výrobky. Obvykle se rozlišuje keramika užitková, stavební a technická. Nové typy techniky keramiky neobsahují jílové suroviny; tvarují se s organickými plastifikátory a vypalují při teplotě 1400–1700 °C, popřípadě i vyšší. Označují se podle hlavních výchozích surovin nebo podle hlavních minerálu tvořícího produkt: keramika steatitová, forsteritová, cordieritová, oxidová (tj. z čistých oxidů, například A1₂O₃, – slinutý korund, ZrO₂, BeO), rutilová a baryumtitanátová. (pro keramická dielektrika), feritová a dále keramika z neoxidických sloučenin (nitridů, karbidů). Samo Keramika technická: elektrické izolátory statnou skupinu keramických materiálů tvoří žáruvzdorné hmoty.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 5. 10. 2005
Autor: -red-

Reklama: