aprobativní etika



[Aprobatyvní etyka, latina, řečtina], idealistická teorie morálky definující morální hodnoty jako příkazy autority nebo jako to, co autorita schvaluje. Tato autorita je jak kritériem, tak garantem mravnosti, protože sankcionuje její dodržování. Podle toho, co je za autoritu považováno (bůh, morální cit, mravní představy společnosti), se dělí aprobativní etika na teologickou, psychologickou a sociální. Aprobativní etika odmítá existenci objektivního kritéria v morálním hodnocení a možnost racionálně kritického vztahu k individuálním nebo ve společnosti působícím morálním představám.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 13. 7. 2006
Autor: -red-

Reklama: