nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Kirschner
 Jana, *29.12.1978 (Martin), slovenská zpěvačka. Od mládí navštěvovala hodiny hry na klavír a ...

Mullan
 Peter, *1954 (Peterhead, Grampian, Skotsko, Velká Británie), britský (skotský) filmový a ...

Progres 2
 Česká brněnská hudební rocková skupina s počátky, sahajícími do roku 1968, kdy její členové...

Richard
 Pierre, *16.8.1934 (Valenciennes, Francie), vlastním jménem Pierre – Richard Maurice Charles...

HIM
 Finská hudební skupina založená roku 1993 pod názvem His Infernal Majesty, později zkrátila svůj...


antropologismus
[Antropologizmus, řečtina], filozofická koncepce považující člověka jakožto nejdokonalejší bytost v přírodě za klíč ke všem jejím tajemstvím a povyšující proto pojem člověka na základní světonázorovou kategorii. Hlediska antropologismu nalézáme jak u materialistických tak u idealistických filozofů. Antropologismus je charakteristický především pro předmarxistický materialismus, zdůrazňující jednotu člověka a přírody proti idealistickému a dualistickému oddělování těla a duše. Jako součást materialismu 17. a 18. století působil antropologismus v ideologické přípravě revolucí, které prohlašovaly neslučitelnost feudálního zřízení a s ním spjaté náboženské ideologie s lidskou přirozeností a jejími potřebami. Významnými představiteli takto chápaného antropologismu byli C. Helvetius, L. Feuerbach a N. G. Černyševskij. Tzv. antropologický princip zavedl do filozofie L. Feuerbach, který jej také všestranně zdůvodňoval. Chápal člověka v protikladu k abstraktní objektivní ideji a netělesné substanciální duši. Tato varianta antropologismu trpí především nepochopením společensko-historické podstaty člověka, jeho biologizací. Od 2. poloviny 19. století se rychle rozvíjí idealistický antropologismus, jehož hlediska pronikají filozofickou tvorbu F. Nietzscheho, W. DiltheyeG. Simmela. Soustavné zdůvodnění mu dal M. Scheler, jeden ze zakladatelů idealistické filozofické antropologie. Stoupenci této varianty (A. Gehlen, existencialisté) stavějí kategorii člověka do protikladu jak ke společnosti, tak k přírodě. Společné všem typům antropologismu je však abstraktní a jednostranné pojímání samého člověka, nepochopení jeho životních činností jako společenské bytosti, idealistická koncepce společnosti, redukce společenských vztahů na vztahy čistě osobní, vztahy mezi já a ty.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 23.8.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.