antropocentrismus



Názor, podle něhož je člověk středem a konečným cílem světa, vesmíru a existence člověka je smyslem existence světa. Antropocentrismus náleží mezi nejdůslednější vyjádření teleologického hlediska připisujícího vesmíru mimopřírodní, jemu vnější cíle. V antické filozofii formuloval toto hledisko zejména Sokrates, později patristika, scholastika a někteří novodobí idealističtí filozofové, jako Ch. Wolff. Prvky antropocentrismu obsahují i soudobé filozofické směry, například existencialismus.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 30. 6. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: antropo-, renesance.

Reklama: