chřipka koní

Equinní influenza – již v roce 1956 bylo zjištěno, že za onemocnění dýchacího aparátu koní můžou být odpovědní dva ortomyxoviry – influenzavirus A/equi/Praha/1/56 (H7N7) a influenzavirus A/equi/Miami/2/63 (H3N8). Infekce virem A/equi-1 se však už několik let nevyskytla a existuje předpoklad, že tento virus už z celosvětové populace koní vymizel. O viru influenzy A/equi-2 se nevědělo do roku 1963, kdy byl izolován na Floridě. Ve stejném roce se infekce rozšířila v USA, v roce 1964 postihla Jižní Ameriku a koncem roku také Evropu. Od té doby byly pozorovány pouze více či méně lokalizované výskyty. Infekce virem A/equi-2 má výraznější klinické příznaky než infekce virem A/equi-1. Příznaky nemoci, které se vyskytují u postižených zvířat, výrazně závisí na prodělání přirozené infekce, popřípadě na vakcinaci. Nejnápadnějším příznakem bývá suchý, hlasitý a velice silný kašel, který vzniká následkem zánětu dýchacích cest. Později se stává vlhkým. V nekomplikovaných případech za jeden až tři týdny ustane. Při influenze je patrný mírný výtok z nosu. Často je přítomný také zánět hrtanu, probíhající v mírné formě. Onemocnění může probíhat také za příznaků lehkého edému plic, zimnice a náhlých horeček. U koní bez imunologické ochrany vystoupí teplota na 40 °C, někdy dokonce i na 41 °C. Pokud při influenze trvá horečka kontinuálně déle než 3 až 4 dny, je třeba počítat s tím, že se přidružila druhotná bakteriální infekce. Další příznaky onemocnění většinou nejsou příliš výrazné. Postižená zvířata mohou trpět nechutenstvím, často si lze všimnout nevýrazné svalové slabosti, strnulých chodů. Ve vakcinovaných stádech, kterých je dnes už většina, infekce zpravidla část zvířat vůbec nepostihne a jen málo jedinců onemocní za více či méně typických symptomů. Mírné případy se vyléčí spontánně za dva týdny, těžké případy, obzvláště výkonní koně, potřebují několikaměsíční rekonvalescenci. Rychlost šíření infekce je v nechráněných skupinách koní mimořádně velká. Silným kašláním se infekční zárodek ve formě aerosolu rozšiřuje na velké vzdálenosti. K nepřímému přenosu prostřednictvím lidí, kontaminovanými přepravníky a jinými předměty dochází jen zřídka. Inkubační doba influenzy je obvykle jeden až tři dny. Prognóza je příznivá. Nejistá může být pouze u velmi starých koní a sajících hříbat. Při komplikacích hraje u mladých koní velkou roli streptokoková sekundární infekce, při níž se mohou vyvinout těžké bronchopneumonie či pleuropneumonie. Takový obraz se vyskytuje především v souvislosti s transportem nemocných zvířat za nepříznivých podmínek. Častěji se však objevují hnisavé infekce horních cest dýchacích (laryngitida, faryngitida a hříběcí). Vzácnější komplikací je akutní schvácení kopyt, o něco častější je výrazné poškození srdce. U starších zvířat je třeba počítat s komplikacemi pokud už u nich došlo dříve k nějakému poškození orgánů, především plic. Během infekce influenzou je třeba se vyhnout jakémukoli stresu: žádné transporty, žádné větší operace, žádná inhalační narkóza, dostatečně dlouhá rekonvalescence. Sportovní koně se po této infekci smějí zapojovat do tréninku pouze velice šetrně a postupně.Neexistuje žádná účinná terapie. Všichni koně musí přestat ihned pracovat a mít dlouhodobý klid. Doporučuje se dbát o bezvadnou stájovou hygienu, obzvláště je třeba zabránit jakékoli expozici prachu.

Datum vytvoření: 3. 11. 2008
Datum aktualizace: 4. 11. 2008
Autor: -vc-

Reklama: