nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Sto zvířat
 Česká hudební ska skupina postavená jako šestičlenná roku 1990 na základech studentské...

Truffaut
 [Tryfó], François, *6.2.1932 (Paříž, Francie) – †21.10.1984 (Neuilly-sur-Seine u Paříže...

Hála
 Karel, *2.10.1933 (Hradec Králové) – †7.7.2008, český zpěvák. Zpěv vystudoval na pražské...

Citron
 Česká hudební skupina založená roku 1976 v Ostravě Petrem Michalkem (basová kytara). V ...

Anna K
 *4.1.1966 (Špindlerův Mlýn), vlastním jménem Lucianna Krecarová, česká zpěvačka a herečka...


Vihanová
Drahomíra, *31.7.1930 (Moravský Krumlov, Československo), česká filmová režisérka a scenáristka a dokumentaristka. Její matka vedla soukromou hudební školu a vyučovala hře na klavír. Po gymnáziu vystudovala hudební vědu a estetiku (1954) na filozofické fakultě tehdejší Univerzity J. E. Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita) a současně klavír na brněnské konzervatoři (1955). Poté odešla do Prahy, kde se na soukromých hodinách u profesora Františka Raucha dále věnovala klavíru, působila v rozhlase a později jako externí scenáristka a asistentka režie v hudebním vysílání Československé televize. V roce 1964 absolvovala na FAMU obory režie hraného filmu a střih. Studovala u Otakara Vávry, kterému zanedlouho asistovala při natáčení snímků Romance pro křídlovku (1966) a Třináctá komnata (1968). V roce 1969 natočila svůj první celovečerní hraný film Zabitá neděle, který však okamžitě putoval do trezoru, v němž spočíval až do roku 1990, kdy mohl být uveden do českých kin (světová premiéra se uskutečnila na MF autorského filmu v San Remu 1989). V první polovině 70. let točila zakázkové snímky pro Krátký film Praha, od roku 1977 natáčela autorské dokumentární filmy, převážně nejrůznější inidiviuální i kolektivní portréty či syrové až tvrdé sociologické sondy do určitého prostředí (mnohdy s pracovní tématikou), které si často i sama stříhala. Pro její rukopis jsou charakteristické posedlost tématem, snaha zachytit lidské usilování a objevit kořeny pracovního či uměleckého nasazení s akcentem na smysluplné naplnění života. V té době se zařadila k nejlepším českých dokumentaristům a za své filmy (včetně hraných) získala množství cen na domácích i zahraničních festivalech. K režii hraného filmu se vrátila až v roce 1994 černobílým podobenstvím Pevnost. Její režijní dráha se v podstatě uzavřela v roce 2000 třetím celovečerním snímkem, psychologickým dramatem Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba. V 90. letech a po roce 2000 příležitostně spolupracovala s ČT na cyklech Jak se žije, ZpověďDiagnóza. Od roku 1982 působila na FAMU jako externí pedagog pro zahraniční studenty, v roce 1990 se stala kmenovou pedagožkou na katedře střihové skladby. Roku 2004 byla jmenována profesorkou a v roce 2011 byla oceněna medailí AMU za významný přínos české kultuře. O jejím životě a tvorbě vypovídá dokument Miroslava Janka Umanutá (2012).

Vybraná filmografie: školní snímky: Nic než souvislost (1961), Zpěv, který nezemřel (1963) a středometrážní absolventský film Fuga na černých klávesách (1964; snímek zvítězil na Festivalu studentského filmu v Marseille) – dokumenty (námět, scénář a režie, často též střih a komentář): Ženy socialistického Československa (1975), Dva týdny se správnými chlapy (1977), Poslední z rodu (1977), Dalešická suita (1978), Život s paprskem světla (1978), Život jako krásné pole (1978), U nás ve Švábenicích (1979), Ve znamení orla (1979), esejistický dokument, zachycující režiséra Františka Vláčila v okamžicích tvořivého úsilí, Hledání (1979), portrét vězňů, kteří se poprvé dostali do rozporu se zákonem, Počítané dny (1980), dokument z prostředí ostravských dolů Den hlavního inženýra (1981), sonda do Domova matek v Ostravě Zahrada plná plenek (1982), reportáž o jedné brigádě socialistické práce Rozhovory (1983), portréty dvou zcela rozdílných žen Otázky pro dvě ženy (1984), dokument o muži, jehož vášní jsou závodní automobily, Posedlost (1985), pokus o zachycení tvůrčího interpretačního procesu a osobnosti Františka Raucha Variace na téma „hledání tvaru" (1986), vyprávění o ženách, pracujících v dukovanské závodní jídelně, Dukovany – vroucí kotel (1987), dokument o práci Pražského marimbového tria Radotín Sound aneb Zpověď jednoho hráče (1988), dokument o starých lidech a problematice stáří Za oknem… (1989), poetický obrázek půvabného městečka Jeden den v Annecy (1989), strhující portrét zpěvačky Evy Olmerové Proměny přítelkyně Evy (1990), portrét slavného dirigenta Rafael Kubelík 9.6.1990 (1990), příběh jednoho neodsunutého Němce z Orlických hor Denně předstupuji před tvou tvář (1992), dokument o známé herečce Konjunkturální portrét aneb Tři životy Vlasty Chramostové (1993) – hrané filmy: lyrický příběh o první lásce podle básně Františka Hrubína Romance pro křídlovku (1966, asistentka režie), adaptace románu Vladimíra Neffa Třináctá komnata (1968, asistentka režie), baladický příběh o zmarněných lidských životech podle novely Jiřího Křenka a celovečerní hraný debut Zabitá neděle (1969, + spol. na scénáři; Zvláštní cena na 32. MFF v San Remu 1989), modelové psychologické drama na motivy povídky Alexandra Klimenta Monopol pod názvem Pevnost (1994, + spol. na scénáři, střih), psychologické drama na téma viny a trestu z prostředí romské komunity Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba (2000, + spol. na námětu a scénáři) – televizní dokumenty a pořady (účinkující): dokument o naší nedávné minulosti Sametová kocovina (2000), Archiv FAMU (2000), unikátní seriál o československém filmovém zázraku Zlatá šedesátá (2009) a navazující dvoudílný dokument 25 ze šedesátých aneb Československá nová vlna (2010).


 

Odkazující hesla: Vláčil
Vytvořeno: 24.10.2008
Aktualizováno: 15.8.2012
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.