nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Kinski
 Klaus, *18.10.1926 (Sopoty, Polsko) – †23.11.1991 (Lagunitas, Kalifornie, USA), vlastním...

Kopecký
 Miloš, *22.8.1922 (Praha) – †16.2.1996 (Praha), český herec. Nedokončil gymnaziální studia...

MIG 21
 Česká hudební skupina založená roku 1998 ve složení: Jiří Macháček (zpěv), Jan Hladík (bicí), Pavel...

Kundera
 Milan, *1.4.1929 (Brno), francouzský prozaik, dramatik, básník, překladatel a esejista českého...

Temple Black
 [Templ Blek], Shirley, *23.4.1928 (Santa Monica, Kalifornie, USA), vlastním jménem Shirley Jane...


antická filozofie
Filozofické učení vytvořené ve starověké řecké a římské společnosti v období jednoho tisíciletí od 6. st. př.n.l. do 6. století n.l. Antická filozofie se dělí na období: l. předsokratovské (asi 2. polovina 6. století př.n.l. – asi polovina 5. století př.n.l.), předmětem byla převážně kosmologická problematika; 2. klasické (asi 2. polovina 5. století př.n.l. až konec 4. století př.n.l.), předmětem byly problémy etiky a poznání; 3. helénistické (konec 4. století př.n.l. – 2. polovina l. století př.n.l.), filozofie se dělí na logiku, fyziku (ontologii) a etiku; 4. římského císařství (do začátku 6. století n.l.), sílí iracionální tendence, gnosticismus. – Vznik antické filozofii, podmíněný rozvojem řeckých měst, znamenal vzhledem k předchozímu mytologickému světovému názoru kvalitativně nový přístup ke světu, zakládající se na myšlence řádu světa (kosmu) a jeho racionální teoretické postižitelnosti, která předznamenala vývoj celé evropské kultury Přírodní filozofie se pak svou ideou racionální pochopitelnosti i svým pojetím vědy jakožto soustavné souvislosti důvodů podílela na utvoření novověké vědy. B. Engels zhodnotil přínos antické filozofie, zejména řecké: "V rozmanitých formách řecké filozofie jsou již v zárodku, ve vzniku, obsaženy všechny pozdější způsoby nazírání". – Vývoj antické filozofie probíhal od živelného materialismu a dialektismu přírodní filozofie předsokratovského období, kdy praktickými potřebami probuzený zájem o přírodu vyvolával snahy jak o vysvětlení světa jako celku, tak i jednotlivých přírodních jevů. Pro naivní dialektismus v tomto období je příznačná snaha nalézt v rozmanitosti a proměnlivosti jednotu a stálost a z těch opět vysvětlit proměnlivou mnohost. Protidialektický směr je reprezentován zejména eleaty s jejich důrazem na neměnnost podstaty a nemožnost pohybu i jejich determinismem. Filozofie se vnitřně začala členit, obvykle na "fyziku" (filozofii přírody, "první filozofii"), dále na gnozeologii (učení o poznání) a etiku; význam přitom nabývala problematika gnozeologická: vztah smyslového a rozumového poznání, relativnosti a stálosti pojmů i abstrakcí, byly nalézány logickými zákony myšlení. Období rozvoje otrokářské demokracie posílilo zájem filozofie o člověka, ale vznikly též systémy, jimiž vrcholí jak materialismus (Démokritos), tak i idealistické směry antické filozofie (Platón), a Aristotelův pokus systemizovat a zobecnit vývoj dosavadního myšlení. Antická filozofie je převážně výtvorem řeckých myslitelů; římští filozofové byli myšlenkově závislí na svých řeckých předchůdcích. Vývoj antické filozofie byl formálně ukončen císařem Justiniánem, který v roce 529 uzavřel všechny filozofické školy. Na antickou filozofii a její tradice přímo navázala až renesanční věda a renesanční filozofie, humanismus.


 

Odkazující hesla: alexandrijská škola, řecká literatura antická
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 2.9.2002
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.