nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Zeman
 Bořivoj, *6.3.1912 (Praha) – †23.12.1991 (Praha), český filmový režisér, scenárista a ...

Skoumal
 Petr, *7.3.1938 (Praha) – †28.9.2014 (Praha), český hudební skladatel, pianista a zpěvák...

Moimir Papalescu & The Nihilists
 Česká pražská hudební skupina založená v létě roku 2003 jako trio ve složení: Moimir Papalescu...

Greenhorns
 Česká hudební country skupina založená roku 1965 výtvarníky Janem Vyčítalem a Marko Čermákem...

Hegerová
 Hana, *20.10.1931 (Bratislava), vlastním jménem Carmen Farkašová, česká zpěvačka a herečka...


Čajkovskij fotografieilustrace (2)videazvuky (2)mapyodkazy
Pjotr Iljič, *7.5.1840 – †6.11.1893, ruský skladatel, hudební kritik, teoretik a dirigent, jedna z největších osobností světové hudby. Narodil se ve Votkinsku v gubernii Vjatka na Urale jako syn hornického inspektora. Navštěvoval právnické učiliště v Sankt-Peterburgu a posléze sloužil na ministerstvu spravedlnosti. Od raného mládí však projevoval náklonnost k hudbě. K prvním skladatelským pokusům jej přimělo psychické trauma způsobené smrtí matky v roce 1854. Roku 1862 opustil službu, vstoupil na petrohradskou konzervatoř a stal se žákem slavného Antona Rubinštejna, který měl velký vliv na rozvoj jeho talentu. V roce 1865 byl Čajkovskij přijat na místo profesora dějin hudby na nově otevřené konzervatoři v Moskvě. Působil zde do roku 1879, kdy se finančně podporován mecenáškou N. F. von Meckovou rozhodl zaměřit pouze na skladatelskou a dirigentskou činnost.
Svou tvorbou předčil všechny své ruské současníky. Navázal sice na úsilí Glinky a členů Mocné hrstky, ale narozdíl od nich hudbu dokonale ovládl a vytvořil skladby, které obstojí v repertoáru vedle jakékoliv konkurence. V kompozičním díle dosáhl osobité syntézy spojováním prvků ruské lidové písně s podněty klasickéromantické evropské hudby. Pro jeho sloh je příznačná lyrická subjektivní poloha, podmanivá emocionalita, inspirace národními tradicemi, stejně tak ale i vliv západoevropské hudební kultury, především Mozarta, Verdiho, Bizeta či Gounoda. Čajkovského tvorba zasáhla do mnoha oborů. Napsal deset oper, z nichž jsou nejvýznamnější Evžen Oněgin, Piková dáma, Mazepa, Panna Orleánská, ČarodějkaJolanta. Dále je autorem šesti symfonií (6. h moll Patetická), koncertních předeher (Slavnostní předehra 1812, Hamlet), symfonických fantasií (Bouře, Romeo a Julie, Francesca da Rimini), třech klavírních koncertů (nejznámější 1. b moll) a houslového koncertu D dur. Mimoto komponoval balety (Labutí jezero, Šípková Růženka, Louskáček), svity, skladby komorní (smyčcový kvartet D dur), klavírní (cykly Dětské album, Roční doby) a vokální. Čajkovského tvorba měla velký vliv na vývoj evropské hudby a mnohá díla neztratila dodnes svoji oblibu.


Pjotr Iljič Čajkovskij


Klavírní koncert č.1 b moll


Nokturno cis moll


 

Odkazující hesla: Asafjev, Aškenazy, Atlantov, Bajer, Beňačková-Čápová, Blažek, Budíková, český balet, Děržinská, Domanínská, Dubravík, Fidlerová, Flier, Glazunov, Goethe, Gogová, Haitink, Harapes, Helpmann, Heřman, Horowitz, Howard, Huberman, hudba, Cherkassky, Chorovič, Igumnov, Ivanov, Ivanov, Kalaš, Kalinnikov, Kameníková, Klin, Kocian, Kocián, Kozlovskij, Lepešinská, Linhart, Macharovský, Malík, Mařák, Melik-Pašajev, Messerer, Mocná hrstka, Mravinskij, Němeček, Nikisch, Oborin, Papp, Petipa, Petrov, píseň, Plisecká, Preobraženskij, Psota, Rachmaninov, Remar, Richter, Rubinštejn, ruská hudba, Russell, Sehnalová, Skálová, Slocombe, symfonická báseň, Šálek, Štěpánková, Štěpánová, Štúrová, Šubert, Talich, Tóthová, Umělecká beseda, Vaculík, Vašata, Votkinsk, Vykoukalová, Zacharov, Zikmundová, Zítek, Zítek, znamennyj raspev, Ždichyncová, Žídek
Vytvořeno: 10.3.2001
Aktualizováno: 7.5.2010
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.