nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Balzar
 Robert, *11.5.1962 (Náchod), český jazzový kontrabasista, baskytarista a skladatel. Po...

Greenaway
 [Grínvej], Peter, *5.4.1942 (Newport, Wales, Velká Británie), britský filmový a televizní...

Hercíková
 Iva, *2.11.1935 (Pardubice) – †27.1.2007 (Praha, sebevražda), rodným jménem Iva Vodňanská...

Tokio Hotel
 Německá hudební skupina existující od roku 2001 nejprve pod názvem Devilish ve složení Bill Kaulitz...

Kotek
 Vojtěch (Vojta), *8.1.1988 (Praha, Česká republika), český filmový, televizní a divadelní herec...


Hume fotografieilustrace (1)videazvukymapyodkazy
[Hjúm] David, *7.5.1711 – †25.8.1776, skotský filosof a historik. Vystudoval práva. V letech 1734–1737 podnikl studijní cestu po Evropě. Posléze pracoval jako knihovník na univerzitě v Edinburghu (1752–1751) – v tomto období se věnoval především historii (Dějiny Anglie). Při svém pobytu v Paříži (1763–1766), jako sekretář vyslance, se stýkal s francouzskými osvícenci (např. s J. J. Rousseauem). Hume se kriticky vyrovnává s filosofií LockovouBerkleyovou a završuje novověký britský empirismus. Souhlasí sice s Lockem, že východiskem lidského poznání je smyslová zkušenost, ale upřesňuje, že tato smyslová zkušenost lidem poskytuje pouze jednoduché dojmy (impressions), z nichž pomocí své představivosti (imagination) člověk vytváří komplexní představy (ideas). Rozumová činnost pak spočívá ve sdružování těchto představ a ve vyhledávání souvislostí mezi nimi a to podle (1.) principu podobnosti a odlišnosti, (2.) principu prostorové a časové soumeznosti (sousednosti) a (3.) principu kauzálního spojení. Jestliže podle Berkleyho existují pouze mysl (duchovní substance) a její představy, Hume tvrdí, že žádná duchovní substance není a že existují jen samotné představy. Z toho ovšem plyne, že věda musí rezignovat na poznání skutečnosti samé a podstat věcí a pracovat jen s poznatky, které přímo vycházejí z empirie.
Hume je proto pokládán za klasického představitele novověkého skepticismu a agnosticismu. Empirie je podle Huma ovšem i základem etiky. Původem lidského jednání jsou afekty a vášně. O jeho mravní hodnotě nerozhoduje rozum, nýbrž to, zda člověk jedná v rámci své přirozené touhy po blaženosti – aniž by tím však omezoval zájmy a tužby druhého.
Z díla: Dějiny Anglie, Zkoumání lidského rozumu, Přirozené dějiny náboženství, Zkoumání o zásadách mravnosti.


David Hume


 

Odkazující hesla: asocianismus, axiologie, deismus, empirismus, empirismus, fenomén, filozofie, Husserl, Jacobi, Knutzen, logický pozitivismus, Maimon, Mill, psychologie, reflexe, Reid, relativismus, Seibt, skotská literatura, skotská škola, subjektivismus, účinek, vědomí, zkušenost
Vytvořeno: 15.2.2001
Aktualizováno: 22.8.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.