Co je filosofie? (2.)

Jostein Gaarder Hon filosofů na pravdu se dá přirovnat třeba k detektivce. Někdo je toho názoru, že vrahem je zahradník, jiný zase, že kuchař nebo komorník. Kriminální záhadu nakonec policie jednoho dne vyřeší. Protože každá záhada přece jen nakonec řešení má. Přestože na některou otázku je nesnadné odpovědět, můžeme říci, že má jedinou – a pouze jedinou – správnou odpověď. Buďto někaký způsob života po smrti je, anebo není. O vyřešení mnoha odvěkých hádanek se postupně postarala věda. Kdysi byla velká záhada, jak vypadá odvrácená strana Měsíce. Tu nebylo samozřejmě možné vyřešit učenou disputací a odpověď byla ponechána naší fantazii. Ale dnes už přesně víme, jak odvrácená strana Měsíce vypadá, a nikdo si nemůže myslet, že na Měsíci bydlí nějaký muž nebo že Měsíc je vlastně kolo sýra. Jeden starověký řecký filosof, který žil před více než dvěma tisíci lety, se domníval, že filosofie vznikla jako důsledek lidské zvědavosti. Prohlašoval, že člověku připadá tak zvláštní, že existuje, že filosofické otázky se vynořují samy. Jako když se díváme na vystoupení kouzelníka. Nemůžeme pochopit, jak se to, co sledujeme, mohlo stát, a tak se prostě zeptáme: „Jak dokázal kouzelník proměnit ty barevné šátky v živého králíka?" Mnoho lidí má pocit, že svět je stejně nepochopitelný jako kouzelnický trik, kdy kouzelník vytáhne z klobouku, který byl ještě před chvilkou prázdný, králíka. Pokud jde o králíka, je nám jasné, že kouzelník nás nějak napálil. A rádi bychom odhalili, jakým způsobem to dokázal. Když ale mluvíme o světě, je to trochu jiné. Víme, že svět není podvod ani trik, protože po něm kráčíme a jsme jeho součástí. Ve skutečnosti jsme vlastně možná tím bílým králíkem, vytaženým z cylindru, my. Rozdíl mezi námi a králíkem je jen ten, že králík nemá z toho, že je součástí kouzla, žádný požitek. S námi je to jiné. Víme, že se snámi děje něco úžasného, a rádi bychom odhalili, jak to všechno navzájem souvisí. P.S. Ještě k tomu králíkovi. Možná bude lepší přirovnat ho k celému světu. My, kteří tu žijeme, jsme droboučká stvoření zalezlá hluboko v králičí srsti. Filosofové se však snaží vyšplhat na některý z králičích chloupků, aby se mohli podívat kouzelníkovi přímo do očí. Dočetlas až sem, Sofie? Pokračování příště. (Úryvek citován z knihy norského autora Josteina GAARDERA Sofiin svět, která nese podtitul Román o dějinách filosofie.)

Datum vytvoření: 5. 2. 2001
Datum aktualizace: 5. 2. 2001
Autor: -KH-

Reklama: