nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Sun-c'
 Mistr Sun, Sun Wu, Válečník Sun, Sun Tzu – *asi 6. – †5. století př.n.l., čínský...

Filipovský
 František, *23.9.1907 (Přelouč) – †26.10.1993 (Praha), český herec. Od dětství se u něj...

Hercíková
 Iva, *2.11.1935 (Pardubice) – †27.1.2007 (Praha, sebevražda), rodným jménem Iva Vodňanská...

Brabec
 F. A., *30.11.1954 (Praha, Československo), vlastním jménem František Antonín Brabec, český filmový...

Neckář
 Václav, *23.10.1943 (Praha), český zpěvák a herec. Pochází z umělecké rodiny, již od mládí...


antibiotika
Organické látky, vytvářené různými mikroorganismy, popřípadě synteticky připravované, které v nepatrných koncentracích selektivně poškozují mikrobiální nebo živočišné nádorové buňky. Mechanismus účinku antibiotik spočívá buď v poškození syntézy buněčné stěny nebo buněčných membrán, anebo v poškození biosyntézy buněčných bílkovin či nukleových kyselin. Antimikrobiální účinek antibiotik je charakterizován jeho antimikrobiálním spektrem, které zahrnuje soubor mikrobů citlivých na určité antibiotika, jeho antimikrobiální aktivitou, která je buď bakteriostatická (zastavení růstu a množení mikrobů), nebo baktericidní (usmrcení mikrobiálních buněk) a konečně rezistencí (odolností) vůči jeho účinkům. Rezistence může být přirozená (u mikrobů nepatřících do spektra určitého antibiotika) nebo získaná. Rezistentní buňky vznikají spontánně v každé mikrobiální populaci. Jejich rozšíření umožňuje selekční tlak nebo mechanismus přenosné rezistence. Geneticky je rezistence zakotvena chromozomálně nebo extrachromozomálně (v plazmidech, v epizomech). Mechanismus rezistence spočívá v znemožnění průniku buněčnou stěnou, v produkci enzymů, které inaktivují (například beta-laktamasy), anebo v náhradě antibiotika blokovaného metabolického děje jiným procesem. Podle zaměření antimikrobiálního spektra se antibiotika rozdělují na protibakteriální, protituberkulózní, protimykotická, protiprvoková, protivirová a protinádorová. Podle způsobu přípravy se antibiotika rozlišují na antibiotika přirozená, produkovaná přímo příslušnými mikroorganismy, polosyntetická, připravovaná chemickou obměnou základní struktury přirozeného antibiotika, a syntetická. Antibiotika se používají jen v lékařství a veterinárním lékařství a k profylaktické ochraně velkochovů. Indikaci a dávkování antibiotika může stanovit jen lékař. Nedoržování předepsaných dávek a dávkových intervalů a předčasné ukončení léčby má nejen nepříznivý vliv na léčení nemoci, ale přispívá i ke vzniku rezistence. Léčení antibiotikem musí být lékařem kontrolováno i s ohledem na jejich možné nežádoucí účinky (alergické, toxické, biologické). Viz také chemoterapie.


 

Odkazující hesla: antibakteriální látky, antibióza, antituberkulotika, azaserin, griseofulvin, chlortetracyklin, infekce, kanamycin, koliciny, kvasná technologie, lékové exantémy, makrolidy, Málek, mikroorganismy, nystatin, ototoxický, Penicillium, streptomycin, subtilin, vanilomycin
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 2.9.2002
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.