nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Dubský
 Eduard, *19.11.1911 (Jihlava) – †2.3.1989 (Praha), vlastním jménem Eduard Neckář, český herec...

Filipovská
 Pavlína, *28.5.1941 (Praha), česká zpěvačka, herečka a moderátorka, dcera F. Filipovského...

Cardinale
 [Kardynale], Claudia, *15.4.1938 (Tunis, Tunisko), vlastním jménem Claude Joséphine Rose Cardinale...

Blanchett
 Cate, *14.5.1969 (Clayton, Melbourne, Austrálie), vlastním jménem Catherine Elise Blanchett...

Beck
 *8.7.1970 (Los Angeles), vlastním jménem Beck Hansen, americký hudebník. V mládí se v New...


Občanská demokratická strana fotografie (1)ilustracevideazvukymapyodkazy
ODS – nejsilnější polistopadová strana vzniklá na jaře 1991 z pravicového křídla Občanského fóra, ve kterém se projevovaly rozdílné názory na strukturu a fungování nejvýznamnější porevoluční strany. O rozdělení proudů do nových politických stran definitivně rozhodl tzv. "rozlučkový" sněm OF v Praze 23. února 1991.
Ustavují kongres nově se rodící strany pak proběhl v Olomouci ve dnech 20. – 21. dubna 1991. ODS se prezentovala jako demokratická pravicová strana s konzervativním programem. Prvním předsedou byl zvolen Václav Klaus. K ODS se tehdy hlásilo 39 poslanců ve Federálním shromáždění a 33 poslanců v České národní radě. Na prvním kongresu (listopad 1991) uzavřela koaliční dohodu s KDS a do parlamentních voleb na jaře v roce 1992 vstoupily obě strany ve společné koalici. V roce 1992 se ODS stala členem Evropské demokratické unie (EDU) – pravicového uskupení několika desítek politických stran liberálního a křesťansko-demokratického zaměření. To už strana vystupovala s novým logem v podobě siluety modrého ptáka, symbolizujícího svobodu.
V parlamentních volbách 1992 zvítězila koalice ODS – KDS. Za ODS bylo zvoleno do FS celkem 76 poslanců a do ČNR 66 poslanců. Premiér Václav Klaus pak vedl vládní kabinet složený z koalice ODS – KDS – ODA – KDU-ČSL. Vládá provedla některé nepopulární reformní kroky a uskutečnila rozsáhlý privatizační proces, kdy přešly do soukromých rukou tisíce státních podniků. Jako nejsilnější strana v ČSFR byla i u jednání o rozdělení federativního státu na Českou republiku a Slovenskou republiku.
Koaliční spolupráce s Křesťansko-demokratickou stranou se změnila v integraci, když se obě strany sloučily od 18. března 1996.
ODS vyhrála i následující parlamentní volby, ale stávající koalice ztratila většinu ve sněmovně. Strana občanských demokratů se pak prosadila i v historicky prvních senátních volbách v listopadu 1996, kdy získala celkem 32 mandátů.
V roce 1997 se projevily neshody uvnitř menšinové vlády i vnitrostranické spory, které vyvrcholily tzv. "sarajevským atentátem". Po aféře s financováním strany vyzvali k demisi 28. listopadu tehdejší místopředsedové ODS Jan RumlIvan Pilip předsedu Václava Klause v době, kdy byl v Sarajevu. KDU-ČSL a ODA následně vystoupili z koalice a vláda podala demisi. Události vyvolaly mimořádný kongres. Klaus v Poděbradech v prosinci 1997 téhož roku nabídl svoji funkci pozici, ale v hlasování svoje předsednické místo obhájil. Při vytváření poloúřednické vlády nebyla ODS přizvána k jejímu sestavování a přešla do opozice. Antiklausovské křídlo v čele s J. Rumlem a I. Pilipem vystoupilo z ODS a přešlo v lednu 1998 do nově vznikající Unie svobody. Dramatické události tehdy přispěly k úbytku členů i ke klesajícím volebním preferencím. Do předčasných voleb 1998 dokázala Klausova strana získat část voličů zpět a s 27,74% hlasů se stala druhou nejsilnější stranou za ČSSD. Komplikovaná povolební jednání nakonec vyústila v podpis tzv. opoziční smlouvy, hodně kritizované médii i veřejností. "Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v ČR" mezi ODS a ČSSD umožnila vznik menšinové vlády ČSSD i provedení změn v ústavě a volebním zákoně. ODS později vydala i tzv. "Toleranční patent", který prezentovala jako "podmínky tolerance socialistické vlády a zesílení snahy o zadržování ČSSD při plánovaném pootočení polistopadového vývoje doleva".
V prvních krajských volbách v roce 2000 obsadila ODS posty osmi hejtmanů. Ve stejném termínu získala i devět křesel senátorů. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 2002 ODS nečekaně selhala a zůstala s odstupem (24,47%) za vítěznou ČSSD (30,20%). ODS opět přešla do opozice, zatímco ČSSD sestavila "stojedničkovou" koaliční vládu s KDU-ČSL a US-DEU. ODS si spravila chuť aspoň v podzimních volbách do třetiny senátu (vyhrála v 9 obvodech z 81) a komunálních volbách, po kterých získala posty 13 primátorů a potvrdila silnou pozici ve městech.
Neúspěch v parlamentních volbách vyvolal diskusi o změnách ve vedení strany. Václav Klaus oznámil, že již nebude kandidovat na předsedu strany. V prosinci 2002 ve Františkových Lázních pak byl na jeho místo zvolen dosavadní předseda senátního klubu Mirek Topolánek. Václav Klaus se stal čestným předsedou ODS a následně byl v únoru 2003 zvolen prezidentem ČR.
V historicky prvních volbách do Evropského parlamentu v červnu 2004 zvítězila ODS a s 30,04% hlasů získala 9 z celkových 24 mandátů. Následně její europoslanecký klub vedený Janem Zahradilem vstoupil do nejsilnější frakce Evropské lidové strany – Evropských demokratů (EPP-ED). Volby do krajských zastupitelstev v listopadu 2004 přinesly ODS nejlepší procentuální volební výsledek v historii (36,35%). Nakonec získala místa hejtmanů ve všech krajích kromě Jihomoravského. Po doplňovacích a řádných "třetinových" senátních volbách ODS disponuje 37 senátory. Silná pozice v Senátu vyústila ve zvolení Přemysla Sobotky předsedou horní komory.
Po XV. kongresu ODS vystupuje vedení ve složení Mirek Topolánek (předseda), Petr Nečas (1. místopředseda), Pavel Bém, Petr Bendl, Ivan LangerMiroslava Němcová (místopředsedové).


ODS


 

Odkazující hesla: Benešová, Bílý, Česká strana sociálně demokratická, Dostálová, Eybert, Horák, Klaus, Křesťanská demokratická unie - Československá strana lidová, Pilip, Ruml, Talmanová, Unie svobody – Demokratická unie
Vytvořeno: 7.12.2000
Aktualizováno: 1.8.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.