nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Matonoha
 Tomáš, *13.3.1971 (Brno), český herec. V letech 1991–1995 studoval JAMU, v roce 1994...

Vejdělek
 Jiří, *11.5.1972 (Šluknov, Česká republika), český filmový režisér a scenárista. Vystudoval...

Zelazny
 Roger, *13.5.1937 – †14.6.1995, americký spisovatel. Po studiích pracoval v letech...

Wilder
 [Vajldr], Billy, *22.6.1906 (Sucha Beskidzka, Halič, Rakousko-Uhersko, dnešní Polsko) – †27.3...

Kolář
 Petr, *20.6.1967 (České Budějovice), český zpěvák. Vystudoval LŠU na bicí, navštěvoval hodiny zpěvu...


sodík
Sodík, natrium, Na, chemický prvek I. A skupiny periodické soustavy, protonové číslo 11, relativní atomová hmotnost 22,98777, teplota tání 97,7°C, teplota varu 883°C, hustota 971 kg/m3. Sodík byl objeven roku 1807. Je to stříbrobílý, lesklý měkký kov, značně reaktivní, silně elektropozitivní. V přírodě se vyskytuje jen ve sloučeninách, nejrozšířenější sloučeninou je chlorid sodný NaCI, obsažený v mořské vodě a jako minerál kamenná sůl. Sodík se připravuje elektrolýzou roztaveného chloridu nebo hydroxidu sodného. Téměř všechny jeho sloučeniny jsou ve vodě dobře rozpustné, v ethanolu jen velmi omezeně. Těkavé soli barví plamen intenzívně žlutě. Na vlhkém vzduchu je sodík nestálý a pokrývá se vrstvou hydroxidu. Na vzduchu sodík shoří na peroxid sodný Na2O2. S vodou reaguje za vzniku hydroxidu při současném uvolňování vodíku, s alkoholy tvoří snadno alkoholáty R-ONa. Užívá se například jako silné redukční činidlo, jako chladivo v některých typech jaderných reaktorů, do sodíkových výbojek. Ve sloučeninách má sodík oxidační číslo I. K důležitým sloučeninám sodíku patří například: hydrid sodný NaH, oxid sodný Na2O, peroxid sodný Na2O2, hydroxid sodný NaOH. Sodík je hlavní kationt mimobuněčné tekutiny. Podílí se na udržování acidobazické rovnováhy, osmotického tlaku tělních tekutin a normální nervosvalové dráždivosti.


 

Odkazující hesla: Addisonova nemoc, alkalické kovy, alkalický, alkoholáty, amalgam, halogeneze, saponit
Vytvořeno: 24.11.2000
Aktualizováno: 21.11.2013
Autor:



Chemické prvky: aktinium, americium, antimon, argon, arsen, astat, baryum, berkelium, berylium, bismut, bor, brom, cer, cesium, cín, draslík, dusík, dysprosium, einsteinium, erbium, europium, fluor, gallium, germanium, hafnium, helium, hliník, hořčík, chlor, chrom, indium, iridium, jod, kadmium, kalifornium, kobalt, krypton, křemík, kurčatovium, kyslík, lanthan, lawrencium, lithium, lutecium, mangan, měď, mendelevium, molybden, neodym, neon, nielsbohrium, nikl, niob, nobelium, olovo, osmium, palladium, periodická soustava prvků, platina, plutonium, polonium, praseodym, protaktinium, prvek, radium, radon, rhenium, rhodium, rtuť, rubidium, ruthenium, rutherfordium, samarium, selen, síra, skandium, stroncium, stříbro, tantal, technecium, tellur, terbium, thallium, thorium, thulium, titan, uhlík, uran, vanad, vápník, vodík, wolfram, xenon, ytterbium, yttrium, zinek, zirkonium, zlato, železo


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.