nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Aguilera
 Christina Maria, *18.12.1980 (Staten Island, New York), americká popová zpěvačka. V dětství ji...

Clarke
 Susanna Mary, *1.11.1959 (Nottingham), britská spisovatelka. Narodila se v rodině...

Blethyn
 Brenda, *20.2.1946 (Remsgate, Kent, Velká Británie), britská divadelní, televizní a filmová...

Žilák
 Karel, *19.7.1948, český ekonom a spisovatel. Jako ekonom působí v oblasti marketingu...

Pratchett
 Terry, *28.4.1948 (Beaconsfield), plným jménem Terence David John Pratchett, anglický spisovatel...


Anderson
[Endrsn], Lindsay, *17.4.1923 (Bengalúru, Indie) – †30.8.1994 (Angouleme, Francie), vlastním jménem Lindsay Gordon Anderson, významný britský divadelní a filmový režisér a příležitostný herec. Byl synem skotského důstojníka, který sloužil v Indii. Během druhé světové války působil u vojenské rozvědky v Dillí, po válce dokončil klasická studia na Oxfordské univerzitě, kde v roce 1947 spolu s Gavinem Lambertem založil nezávislý filmový měsíčník Sequence. Po jeho zániku pak působil jako kritik a publikoval v časopisech Britského filmového institutu a v dalších periodikách. Jako režisér začínal v roce 1953 zakázkovými snímky a filmovými reportážemi o Londýně a aktuálních problémech doby (např. nukleární zbrojení) a celých deset let se pak věnoval natáčení dokumentárních filmů (nejznámější z nich je snímek Poznamenané děti). Na poli celovečerní hrané tvorby uspěl až v roce 1963, kdy s pomocí dramatika Johna Osborna a v produkci Karla Reisze debutoval snímkem podle románu Davida Storeyho Ten sportovní život, jímž si získal mezinárodní proslulost. Stal se jedním z iniciátorů britského hnutí Free Cinema, obklopil se týmem stálých spolupracovníků, mezi něž patřil zejména český kameraman Miroslav Ondříček, a začal se věnovat hraným filmům, jež se vyznačovaly ostrou kritičností na adresu tehdejší britské společnosti. Páteří Andersonova filmového díla se stala volná trilogie, spojená postavou rebela Micka Travise ve vynikajícím podání Malcolma McDowella (Kdyby..., Šťastný to muž, Nemocnice Britannia). Ještě intenzívněji než filmu se však věnoval divadelní režii – působil zejména na Osbornově londýnské scéně Royal Court Theatre, kde byl v letech 1959–1960 uměleckým ředitelem a kde inscenoval zejména klasický repertoár a hry dramatika a přítele Davida Storeyho. Dvakrát režíroval na Broadwayi, spolupracoval s televizí (mj. natočil několik epizod seriálu Dobrodružství Robina Hooda), příležitostně účinkoval jako herec, namlouval komentáře k dokumentárním snímkům o filmových osobnostech, natáčel i reklamy a videoklipy a napsal knihu o slavném režisérovi s názvem O Johnu Fordovi (1981). O něm samotném pojednává mj. kniha Hlavně o Lindsayi Andersonovi (2000), kterou napsal jeho dlouholetý přítel Gavin Lambert. Anderson často navštěvoval Českou republiku – mj. byl předsedou mezinárodní poroty na MFF v Karlových Varech 1990 a těsně před svou smrtí (zemřel na infarkt) pobýval na LFŠ v Uherském Hradišti.
Vybraná filmografie (režie, není-li uvedeno jinak): krátký dokument o výrobě maloměstského týdeníku Wakefieldský expres (1953), dokument o škole pro neslyšící děti Poznamenané děti (1954, spolurežie; Oscar za nejlepší dokument), dokument Zelená a příjemná země (1955, + scénář), dokument Energie především (1955), středometrážní dokument o londýnské tržnici Každý den kromě vánoc (1957), reportáž z manifestace proti nukleárnímu zbrojení Pochod do Aldermastonu (1958, spolupráce), dokument o koncentračních táborech Nechte můj lid jít (1961, spol. na produkci; nominace na Oscara), celovečerní hraný debut podle románu Davida Storeyho o úspěchu a pádu ragbyového hráče Ten sportovní život (1964), experiment režiséra Jana Němce o různých podobách lásky Mučedníci lásky (1966, herec), středometrážní snímek podle námětu Shelagh Delaneyové, odhalující tvář malého města, Bílý autobus (1967, + spol. na scénáři a produkci; snímek měl být součástí kolektivního triptychu Příjezdy), v Polsku natočený dokumentární snímek o studentském životě ve Varšavě Raz, dva, tři (1968), kultovní alegorický příběh studentské vzpoury, skrývající kritický pohled na zkostnatělý britský školní systém a odrážející přesně atmosféru pohnutého roku 1968, Kdyby... (1968, + spol. na produkci; Zlatá palma na MFF v Cannes, nominace na Zlatý glóbus a na Cenu BAFTA), televizní adaptace jevištního dramatu D. Storeyho Domov (1971), ostrá satira o hrůzách současného konzumního světa podle námětu hlavního představitele Malcolma McDowella Štastný to muž (1973, + spol. na produkci, herec), adaptace další Storeyho hry Oslava (1974), televizní adaptace divadelní hry Alana Bennetta Stará parta (1979), televizní adaptace jevištní prvotiny Johna Osborna Ohlédni se v hněvu (1980, spolurežie), proslulé sportovní drama z prostředí pařížské olympiády roku 1924 Ohnivé vozy (1981, herec), černá satirická komedie, přesně postihující mnoha konflikty zmítanou Británii na počátku 80. let, Nemocnice Britannia (1982), přepis divadelní hry Davida Berryho Srpnové velryby (1987), satira na komercializaci náboženství Sláva! Sláva! (1989), drama Zajatci cti (1991, herec), dokumentární snímek John Ford (1992, scénář, herec), dokument o sobě samém A víc toho není? (1994, + herec).


 

Odkazující hesla: Free Cinema, McDowell, Michálek, O'Toole, Ondříček, Schlesinger
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 8.9.2008
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.