nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Schlesinger
 [Šlezindžr], John, *16.2.1926 (Londýn, Velká Británie) – †25.7.2003 (Palm Springs, Kalifornie, USA...

Fabiánová
 Vlasta, *29.6.1912 (Lvov) – †26.6.1991 (Praha), česká herečka. Narozená v rodině...

Brando
 Marlon, *3.4.1924 (Omaha, Nebraska, USA) – †1.7.2004, americký filmový herec. Pocházel ze...

The Cranberries
 Irská hudební skupina založená v roce 1989 pod názvem Cranberry Saw Us a ve složení: Noel...

Mullan
 Peter, *1954 (Peterhead, Grampian, Skotsko, Velká Británie), britský (skotský) filmový a ...


amoralismus
Filozofie, [řečtina, latina], praktická nebo ideová orientace, popírající morální zásady a všeobecně uznávané normy lidského chování ve společnosti, nihilistický vztah k mravním principům, normám a hodnotám.
Základem praktického amoralismu může být mravní nezralost jedince, degradace celých sociálních vrstev, anebo duchovní rozklad osobnosti. Teoretický amoralismus se opírá o nahrazování morálních kritérií zjednodušeným utilitarismempragmatismem, konjunkturalismem v politice, estetizací či ryze individualistickými představami o svobodě, štěstí, sebeuplatnění jednotlivce apod.
Charakteristickým rysem skeptického amoralismu je úplná relativizace mravních zásad, pragmatismus v jednání, cynický vztah ke kulturním a morálním hodnotám. V období renesance někteří ideologové (Machiavelli), chápali amoralismus jako podřizování morálky politickým cílům ("účel světí prostředky"). V ideologii některých diktatur, jako např. fašismu, nabývá amoralismus nejcyničtějších a hrubě antihumanistických rysů. K amoralismu vedou i pokusy vyjmout kteroukoli oblast lidské činnosti z jejích morálních souvislostí a považovat svědomí, lásku k lidem a úctu k osobnosti za pouhé předsudky.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 19.4.2016
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.