nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Yimou
 Zhang (dřívější přepis Čang I-mou), *14.11.1950 (Si-an, provincie Šen-si, Čína), čínský filmový...

Jarchovský
 Petr, *6.10.1966 (Praha, Československo), český filmový scenárista, dramaturg a pedagog. Po...

Cooper
 [Kúpr], Gary, *7.5.1901 (Helena, Montana, USA) – †13.5.1961 (Los Angeles, Kalifornie, USA...

Szabó
 [Sabó], István, *18.2.1938 (Budapešť, Maďarsko), maďarský filmový, televizní a divadelní...

Čechura
 Rudolf, *5.2.1931 (Želénky) – †7.10.2014 (Praha), český spisovatel, scenárista, autor ve...


duše
Filozofie, pojem vyjadřující historicky proměnlivé názory na psychiku, na vnitřní svět člověka; v náboženství a idealistické filozofie pojem specifické nehmotné substance, nezávislé na těle. Původ představ o duši třeba hledat v animistickém myšlení, předpokládajícím zvláštní sílu, jež sídlí v tělech lidí a živočichů (někdy též rostlin) a opouští je ve spánku nebo v případě smrti. S tím souvisí i učení o metempsychóze (stěhování duší) v indickém náboženství a filozofii, v koncepcích orfismu, pythagoreismu a dalších. V indické filozofii se učení o duši rozvinulo v podobě představ o átmanu, který znamenal subjektivně individuální princip, zatímco buddhismus vystupoval s teorií o neexistenci duše, kterou rozpouštěl v proudu psychofyzických prvků bytí, dharmě. Raně starořecká přírodní filozofie byla prodchnuta hylozoismem, tj. vírou ve všeobecnou oduševnělost vesmíru. U Aristotela byla duše chápána jako aktitvní účelový princip, jako "forma" nebo "entelechie " živého těla, od něhož byla neodlučitelná. V křesťanském středověku a též ve filozofii islámu je duše člověka považována za duchovní princip stvořený bohem a zároveň za něco Osobního, neopakovatelného,jedinečného; naproti tomu v panteistickém averroismu vystupuje duše jen jako individuální projev jediné duchovní substance (tzv. monopsychismus). V novověké filozofii se pokládá duše pouze za synonymum vnitřního světa člověka, jeho vědomí a sebevědomí. Dualistická metafyzika R. Descarta postavila proti substanci tělesné substanci duševní a problém jejich vzájemného vztahu se pak řešil v rámci tzv. psychofyzického problému. I. Kant zařadil pojem d, mezi transcendentální ideje, jež přesahují hranice zkušenosti a současně podmiňují možnost lidského poznání.


 

Odkazující hesla: vis vitalis
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 31.7.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.