nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Freeman
 [Frímen], Morgan, *1.6.1937 (Memphis, Tennessee, USA), americký filmový herec a producent...

Dlouhý
 Vladimír, *10.6.1958 (Praha, Československo) – †20.6.2010 (Praha, Česká republika), český...

Radiohead
 Britská hudební skupina založená roku 1989 v Oxfordu na základech skupiny On A Friday...

Cage
 [Kejdž], Nicolas, *7.1.1964 (Long Beach, Kalifornie, USA), vlastním jménem Nicolas Kim Coppola...

Iron Maiden
 Britská hudební heavy metalová skupina, kterou v roce 1976 založil Steve Harris. Po mnoha...


dobro a zlo
V obecném smyslu "dobré", od něhož se substantivum dobro odvozuje, znamená původně to, co je vhodné, hodící se, rozumné, účelné a užitečné, ale též příjemné, někdy i krásné, v morálním smyslu poctivé, zdatné, obětavé, laskavé a přívětivé. Pojmy dobro a zlo však mají především specificky morální význam; v průběhu vývoje se staly základními kategoriemi morálního vědomí. Jsou to pojmy normativní a hodnotící, označující to, co je v souladu s mravními normami, s požadavky povinnosti s úsilím o blaho a štěstí, to, co těmto požadavkům odpovídá v motivaci a činech lidí a ve společenské skutečnosti. Zlé je pak to, co těmto požadavkům odporuje. Ve výkladu dobra a zla se již od starověku střetávaly materialistická a idealistická koncepce. Materialisté spojovali dobro s lidskými potřebami, s přírodními zákony, se slastí, se štěstím, s pozitivním významem toho kterého jevu nebo jednání pro člověka a společnost. Idealisté odvozovali dobro z vůle boží, z božího přikázání, ze světa idejí a hodnot, přičemž se pojmy dobra a zla někdy ontologizovaly a měnily v metafyzický konflikt dvou věčných sil a principů ve světě (například manicheismus). Subjektivní idealisté odvozovali představy o dobru a zlu z osobních a kolektivních přání, sympatií a antipatií lidí. – Protiklady dobra a zla odrážejí konflikty ve společenské skutečnosti, jsou jejich reflexem v mravním vědomí určitých epoch, sociálních systémů, národů a tříd. Podle toho nabývaly pojmy dobro a zlo konkrétní společenský obsah. Mění-li se obsah představ o dobru a zlu od doby k době, od národa k národu, neznamená to, že neexistuje určitý obecný obsah společný různým dobám a sociálním skupinám. Představy o dobru a zlu vždy vyjadřovaly nutnost a potřebu určitého společenského subjektu uchovat dosažené výsledky sociálního a kulturního vývoje a zároveň sociálně kriticky vyjádřit určitou nespokojenost s tím, co bylo dosaženo a současně formulovat cíle a ideály dalšího vývoje. Idea dobra odráží požadavky člověka vůči určité skutečnosti. Protože svět plně neuspokojuje člověka, snaží se jej v tom či onom ohledu měnit.


 

Odkazující hesla: Shaftesbury
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 14.7.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.