nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Langerová
 Aneta, *26.11.1986 (Benešov), česká zpěvačka, vítězka prvního ročníku soutěže Česko hledá SuperStar...

Ondříček
 David, *23.6.1969 (Praha, Česká republika), český filmový režisér a producent. Je synem...

Björk
 *21.11.1965 (Reykjavík), celým jménem Björk Guodmundóttir, islandská zpěvačka. Od mládí se plně...

Scheider
 Roy, *10.11.1935 (Orange, New Jersey, USA) – †10.2.2008 (USA), vlastním jménem Roy Richard...

Stone
 [Stoun], Sharon, *10.3.1958 (Meadville, Pensylvánie, USA), americká filmová herečka. Studovala...


dobro a zlo
V obecném smyslu "dobré", od něhož se substantivum dobro odvozuje, znamená původně to, co je vhodné, hodící se, rozumné, účelné a užitečné, ale též příjemné, někdy i krásné, v morálním smyslu poctivé, zdatné, obětavé, laskavé a přívětivé. Pojmy dobro a zlo však mají především specificky morální význam; v průběhu vývoje se staly základními kategoriemi morálního vědomí. Jsou to pojmy normativní a hodnotící, označující to, co je v souladu s mravními normami, s požadavky povinnosti s úsilím o blaho a štěstí, to, co těmto požadavkům odpovídá v motivaci a činech lidí a ve společenské skutečnosti. Zlé je pak to, co těmto požadavkům odporuje. Ve výkladu dobra a zla se již od starověku střetávaly materialistická a idealistická koncepce. Materialisté spojovali dobro s lidskými potřebami, s přírodními zákony, se slastí, se štěstím, s pozitivním významem toho kterého jevu nebo jednání pro člověka a společnost. Idealisté odvozovali dobro z vůle boží, z božího přikázání, ze světa idejí a hodnot, přičemž se pojmy dobra a zla někdy ontologizovaly a měnily v metafyzický konflikt dvou věčných sil a principů ve světě (například manicheismus). Subjektivní idealisté odvozovali představy o dobru a zlu z osobních a kolektivních přání, sympatií a antipatií lidí. – Protiklady dobra a zla odrážejí konflikty ve společenské skutečnosti, jsou jejich reflexem v mravním vědomí určitých epoch, sociálních systémů, národů a tříd. Podle toho nabývaly pojmy dobro a zlo konkrétní společenský obsah. Mění-li se obsah představ o dobru a zlu od doby k době, od národa k národu, neznamená to, že neexistuje určitý obecný obsah společný různým dobám a sociálním skupinám. Představy o dobru a zlu vždy vyjadřovaly nutnost a potřebu určitého společenského subjektu uchovat dosažené výsledky sociálního a kulturního vývoje a zároveň sociálně kriticky vyjádřit určitou nespokojenost s tím, co bylo dosaženo a současně formulovat cíle a ideály dalšího vývoje. Idea dobra odráží požadavky člověka vůči určité skutečnosti. Protože svět plně neuspokojuje člověka, snaží se jej v tom či onom ohledu měnit.


 

Odkazující hesla: Shaftesbury
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 14.7.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.