nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Alkehol
 Česká hudební rocková skupina založená v roce 1991 Otou Herešem a Petrem Bunešem...

Wohnout
 Česká pražská hudební skupina tvořená bratry Janem a Matějem Homolovými (oba kytara a zpěv...

Black milk
 [Blek milk, anglicky černé mléko], české dívčí pěvecké trio založené roku 2002 a tvořené...

Nos
 Pepa, *16.5.1949 (Šumperk), český folkový písničkář. V letech 1974–1982 se profesionálně...

Robbins
 Tim, *16.10.1958 (West Covina, Kalifornie, USA), vlastním jménem Timothy Francis Robbins, americký...


divadlo
Druh umění. Cílem divadla je tvorba uměleckého obrazu, odrážejícího skutečnost prostřednictvím jednání postav formou hry herců. Výsledkem činnosti kolektivu divadelních umělců je inscenace, která začíná výběrem nebo tvorbou dramatického textu a pokračuje řadou zkoušek, kdy je text převáděn do jevištní podoby; inscenace je pak organickým spojením řady složek s různou hierarchií (literární, herecké, výtvarné, hudební), které uvádí do konečného tvaru divadelní režisér. Výsledkem není fixované dílo jako v jiných uměních; inscenace se konkretizuje až během představení buď jednorázově, nebo v reprízách a určujícím momentem je zde přímý kontakt herců a diváků. Divadlo plní vedle estetické řadu dalších funkcí (výchovnou, etickou, zábavnou), a to určuje jeho postavení a prestiž v kultuře a společnosti. Druhy a žánry divadla jako historicky proměnlivé modely inscenací jsou určovány různými kritérii; druhy divadla členíme podle způsobu hercova projevu na činoherní, hudební (opera, opereta, muzikál), pohybové (balet, pantomima) a loutkové, resp. stínové divadlo. Divadlo se dále člení podle složky literární (absurdní divadlo, moralita), hudebně literární (hudební drama, melodram); časté je členění podle vážného a veselého momentu (tragédie, komedie), výstavby syžetu (dramatické, epické divadlo) atd. Z hlediska příbuznosti tvorby uměleckého obrazu zařazujeme divadlo do systému dramatického umění (vedle filmu, televize a rozhlasu). Prvky divadla se objevují už v pravěkých kulturách (maska, tanec). Pro evropské divadlo má význam vývoj divadla v antickém Řecku, kde vznikla tragédie a komedie; divadlo zde bylo součástí státních svátků a mělo významné postavení. V antickém Římě kleslo na funkci zábavy. Středověk narušil antickou tradici. V renesanci a klasicismu vznikly významné národní divadlo kultury (anglické alžbětinské divadlo, italské renesanční divadlo, španělské divadlo zlatého věku, francouzské dvorské divadlo) s klasiky světového dramatu (W. Shakespeare, Lope de Vega, Molière a další). V baroku nastal rozmach opery a baletu; v 18. a 19. století se formovaly další národní divadla kultury (Německo, Rusko), rozšiřovalo se profesionální divadlo. Ve 20. století dochází k obnově společenských a uměleckých funkcí, zvýšil se podíl režie na tvorbě inscenace.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 9.8.2000
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.