nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Gahan
 Dave, *9.5.1962 (Epping), britský zpěvák, člen skupiny Depeche Mode. V době svého bouřlivého...

Vejdělek
 Jiří, *11.5.1972 (Šluknov, Česká republika), český filmový režisér a scenárista. Vystudoval...

Bohdalová
 Jiřina, *3.5.1931 (Praha), česká herečka. Po vystudování pražské DAMU hrála od roku 1957 v ...

Knightley
 Keira, *26.3.1985 (Teddington, Middlesex, Velká Británie), vlastním jménem Kiera Knightley, britská...

Jirásková
 Jiřina, *17.2.1931 (Praha, Československo) – †7.1.2013 (Praha, Česká republika), významná...


dialekt
[Dyalekt, řečtina], nářečí – nespisovná varianta jazyka sloužící dorozumění mezi pospolitostmi spojenými svazky místními, sociálními nebo profesními. Nejrozvinutější jsou dialekty místní, které se vydělují vlastnostmi hláskoslovnými, lexikálními a gramatickými. Jsou výsledkem dlouhověkého vývoje, dochovávají staré hranice mezi státy, feudálními celky, kmeny. V současné době vlivem migrace obyvatel, škol a masových komunikačních prostředků mizí. Jejich hlavní rysy přežívají v nadnářečních útvarech (interdialektech). Dialekty sociální a profesionální se vyznačují hlavně slovní zásobou. Náleží k nim profesionální dialekt lidí spojených stejnou prací (dialekt horníků), slangy zájmových skupin (studentů, sportovců), argoty deklasovaných vrstev (zlodějů, falešných hráčů). Místní dialekty se dělí do čtyř základních skupin odlišujících se vývojem samohlásek í a ý. Dialekty české v užším smyslu za ně mají ej a ou (mlejn, mouka), středomoravské (hanácké) é a ó (mlén, móka), východomoravský (moravskoslovácký) je zachovávají (mlýn múka), slezské (lašské) zkracují. Dialekty české v užším smyslu se dále dělí na středočeský (v současnosti bez vlastních osobitých rysů), jihozápadočeský (mužovo bratr, sestra, bej sebe) s úsekem domažlickohoršovskotýnským (obsahuje chodský dialekt) a doudlebským, severovýchodočeským (prauda) s úseky podještědskopodkrkonošským, náchodskokladským a litomyšlským (petácký dialekt). Středomoravský dialekt se dělí na centrální, jižní a západní. Východomoravské (obsahující některé rysy shodné se slovenštinou) jsou jižní (slovácké), severní (valašské) a přechodové západní (úsek dolský a kelečský). Slezské dialekty se vyznačují ztrátou délek a přízvukem na předposlední slabice, dělí se na skupinu moravskou (děti), ostravskou (díeči) a opavskou (džeči). Slovenské dialekty se dělí na středoslovenské (poriadok, bieli, stuol), západoslovenské (porádek, bili, stól) a východoslovenský (poradek, bieli, beli, bílí, stol, stul). Zvláštními rysy se odlišuje hlavní skupina středoslovenská (mäso proti západoslovenskému maso a východoslovenskému meso, laket proti loket, krácení dlouhé slabiky po předchozí dlouhé dávam, prauda proti pravda). Středoslovenský dialekt se dělí na skupinu severní (oravskou, turčanskou, liptovskou), jižní (zvolenskou, tekovskou, gemerskou). Západoslovenský na severní (trenčanskou, povážskou), jihovýchodní (středonitranskou), jihozápadní (trnavskou). Východoslovenský na jihozápadní (spišskou, abovskou), střední (šarišskou, zemplínskou) a východní.


 

Odkazující hesla: kmen, Krokann, lotyšský jazyk, Rusíni, syrský jazyk, Valoni
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 29.11.2000
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.