deontická logika

[Deontycká, řečtina], druh neklasické logiky vzniklý v rámci logiky modální, systém výrazů utvořených pomocí funktorů: je povinno, je dovoleno a je zakázáno, Jako jiné logické kalkuly má i deontická logika charakter formalizovaného deduktivního systému. Jednotlivé deontické kalkuly se liší výběrem axiomů a pravidel odvozování. Rozvoj se datuje od roku 1951, kdy G. H. Wight zavedl dnes již klasický deontický kalkul. Různé systémy deontická logiky jsou uplatňovány zejména při studiu jazykové etiky a právní teorie.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 1. 11. 2006
Autor: -red-

Reklama: