nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Bon Jovi
 Americká hudební skupina založená roku 1983 v New Jersey ve složení Jon Bon Jovi (*2.3.1962...

Těžkej pokondr
 České pěvecké duo tvořené od roku 1995 moderátory rádia Evropa 2 Romanem Ondráčkem (*26.7.1966...

Herz
 Juraj, *6.9.1934 (Kežmarok), filmový režisér, scenárista a herec. Vystudoval fotografii na...

Renč
 Filip, *17.8.1965 (Praha, Česká republika), český filmový, televizní a divadelní režisér a ...

Kabátová
 Zita, *27.4.1913 (Praha, Rakousko-Uhersko) – †27.5.2012 (Praha, Česká republika), česká...


denkenpsychologie
[Němčina], psychologické myšlení – experimentálně teoretická oblast psychologie navazující na práce F. Brentana o intencionalitě myšlení a vrcholící tzv. würzburskou psychologickou školou (K. Bühler, K. Marbe, A. Messer), která metodou systematické experimentální introspekce zkoumala průběh myšlenkových operací při řešení problémů. V širším pojetí je to evropský proud psychologických výzkumů zákonitostí myšlení a řešení problémů vzniklý v 90. letech 19. století, který zahrnoval tři základní směry: experimentální, výzkum tvořivosti a výzkum struktury inteligence.
Experimentální směr studoval procesy klasifikace pojmů, řešení problémů a vztahy mezi myšlením a senzorickými či představovými (názornými) obsahy psychiky.
Výzkum tvořivosti se zabýval fázovými strukturami produktivního myšlení a otázkami vhledu do problémové situace.
Výzkum struktury inteligence analyzoval jednotlivé složky a druhy intelektového nadání včetně jejich vzájemných vztahů. V užším pojetí splynul pojem denkenpsychologie s učením würzburské školy, která jako první experimentálně prokázala samostatnost myšlení a nenázornou povahu myšlenkových obsahů (myšlení jako akt odrazu logických zákonitostí).
Denkenpsychologii se podařilo otřást základními pojmy asocianistické psychologie, ukázat na neredukovatelnost specifického obsahu myšlení na názorný obsah počitků a vjemů, zdůraznit zaměřený charakter myšlenkových pochodů i význam úlohy v něm. Avšak základní idealistická pozice vedla stoupence tohoto směru k teleologickému chápání myšlení, předpokladu o jeho apriornosti, oddělování myšlení od ostatních psychologických i společenských podmínek a opomíjení vývojových faktorů. Ovlivnila řadu psychologických směrů, mj. gestaltismus.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 3.10.2000
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.