nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Howard
 Ron, *1.3.1954 (Duncan, Oklahoma, USA), americký filmový režisér, producent a herec. Pochází...

Schnabel
 Julian, *26.10.1951 (Brooklyn, New York, USA), americký výtvarník, hudebník a filmový režisér...

Radůza
 *1973 (Praha), česká zpěvačka, multiinstrumentalistka a skladatelka. Po studiích na gymnáziu...

Reeves
 Keanu, *2.9.1964 (Bejrút, Libanon), vlastním jménem Keanu Charles Reeves, americký filmový herec...

Lucas
 George, *14.5.1944 (Modesto, Kalifornie, USA), americký filmový režisér, producent a podnikatel...


denkenpsychologie
[Němčina], psychologické myšlení – experimentálně teoretická oblast psychologie navazující na práce F. Brentana o intencionalitě myšlení a vrcholící tzv. würzburskou psychologickou školou (K. Bühler, K. Marbe, A. Messer), která metodou systematické experimentální introspekce zkoumala průběh myšlenkových operací při řešení problémů. V širším pojetí je to evropský proud psychologických výzkumů zákonitostí myšlení a řešení problémů vzniklý v 90. letech 19. století, který zahrnoval tři základní směry: experimentální, výzkum tvořivosti a výzkum struktury inteligence.
Experimentální směr studoval procesy klasifikace pojmů, řešení problémů a vztahy mezi myšlením a senzorickými či představovými (názornými) obsahy psychiky.
Výzkum tvořivosti se zabýval fázovými strukturami produktivního myšlení a otázkami vhledu do problémové situace.
Výzkum struktury inteligence analyzoval jednotlivé složky a druhy intelektového nadání včetně jejich vzájemných vztahů. V užším pojetí splynul pojem denkenpsychologie s učením würzburské školy, která jako první experimentálně prokázala samostatnost myšlení a nenázornou povahu myšlenkových obsahů (myšlení jako akt odrazu logických zákonitostí).
Denkenpsychologii se podařilo otřást základními pojmy asocianistické psychologie, ukázat na neredukovatelnost specifického obsahu myšlení na názorný obsah počitků a vjemů, zdůraznit zaměřený charakter myšlenkových pochodů i význam úlohy v něm. Avšak základní idealistická pozice vedla stoupence tohoto směru k teleologickému chápání myšlení, předpokladu o jeho apriornosti, oddělování myšlení od ostatních psychologických i společenských podmínek a opomíjení vývojových faktorů. Ovlivnila řadu psychologických směrů, mj. gestaltismus.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 3.10.2000
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.