nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

B.S.P.
 Česká hudební skupina, tvoří ji hudebníci Ota Baláž, Kamil Střihavka a Michal Pavlíček (název...

Tolkien
 John Ronald Reuel, *3.1.1892 (Bloemfontein) – †2.9.1973 (Bournemouth), anglický spisovatel a...

Mirren
 [Miren], Helen, *26.7.1946 (Chiswick, Londýn, Velká Británie), vlastním jménem Ilyena Vasilievna...

Gere
 [Gír], Richard, *31.8.1949 (Filadelfie, Pensylvánie, USA), vlastním jménem Richard Tiffany Gere...

Hlavsa
 Milan, *9.3.1951 (Praha) – †5.1.2001 (Praha), český hudebník, baskytarista a zpěvák...


denkenpsychologie
[Němčina], psychologické myšlení – experimentálně teoretická oblast psychologie navazující na práce F. Brentana o intencionalitě myšlení a vrcholící tzv. würzburskou psychologickou školou (K. Bühler, K. Marbe, A. Messer), která metodou systematické experimentální introspekce zkoumala průběh myšlenkových operací při řešení problémů. V širším pojetí je to evropský proud psychologických výzkumů zákonitostí myšlení a řešení problémů vzniklý v 90. letech 19. století, který zahrnoval tři základní směry: experimentální, výzkum tvořivosti a výzkum struktury inteligence.
Experimentální směr studoval procesy klasifikace pojmů, řešení problémů a vztahy mezi myšlením a senzorickými či představovými (názornými) obsahy psychiky.
Výzkum tvořivosti se zabýval fázovými strukturami produktivního myšlení a otázkami vhledu do problémové situace.
Výzkum struktury inteligence analyzoval jednotlivé složky a druhy intelektového nadání včetně jejich vzájemných vztahů. V užším pojetí splynul pojem denkenpsychologie s učením würzburské školy, která jako první experimentálně prokázala samostatnost myšlení a nenázornou povahu myšlenkových obsahů (myšlení jako akt odrazu logických zákonitostí).
Denkenpsychologii se podařilo otřást základními pojmy asocianistické psychologie, ukázat na neredukovatelnost specifického obsahu myšlení na názorný obsah počitků a vjemů, zdůraznit zaměřený charakter myšlenkových pochodů i význam úlohy v něm. Avšak základní idealistická pozice vedla stoupence tohoto směru k teleologickému chápání myšlení, předpokladu o jeho apriornosti, oddělování myšlení od ostatních psychologických i společenských podmínek a opomíjení vývojových faktorů. Ovlivnila řadu psychologických směrů, mj. gestaltismus.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 3.10.2000
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.