nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Höger
 [Hégr], Karel, *17.6.1909 (Královo Pole, Brno, Rakousko-Uhersko; datum narození podle rodného listu...

Foglar
 Jaroslav, *6.7.1907 (Praha) – †23.1.1999 (Praha), český spisovatel zaměřený především na prózu...

Szabó
 [Sabó], István, *18.2.1938 (Budapešť, Maďarsko), maďarský filmový, televizní a divadelní...

Habera
 Pavol, *12.4.1962, slovenský zpěvák a skladatel pop-music. V 80. letech hrál s ...

Radůza
 *1973 (Praha), česká zpěvačka, multiinstrumentalistka a skladatelka. Po studiích na gymnáziu...


demiurg
[Řečtina], řemeslník, tvůrce. V Řecku byli mezi demiurgy počítáni i lékaři, hlasatelé, věštci. V Platónově Ústavě jsou demiurgové třetí skupinou vedle filozofů a válečníků a opatřují hmotné statky pro společnost. V antické filozofii se výraz demiurg změnil v idealistickou kategorii, označující tvůrčí úlohu nějaké ideální bytosti vzhledem k hmotnému světu. Tak u Filolaa se demiurg ztotožňuje s principem udržujícím podstatu věcí přes jejich proměnlivost, tedy s logem. Platón hovoří v dialogu Timaios o demiurgovi jako o stvořiteli světa a tvůrci světového řádu z chaotické prahmoty. Někteří novoplatonikové však demiurga staví mezi transcendentálního boha a hmotný svět jako druhého boha, tvůrce hmotného světa a původce všeho dění, neboť dokonalost prvého boha se neslučuje s přímým stykem s hmotou. Středověká teologie vykládala demiurga monoteisticky a spiritualisticky jako tvůrce světa z ničeho, který má na svět vlastnický nárok a může s ním zacházet podle své libostí. Člověk je vůči němu vázán naprostou poslušností. Později idealistická filozofie užívala pojem demiurg pro označení ideálního prapočátku, tvořícího svět.


 

Odkazující hesla: geomoroi
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 12.7.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.