nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Richardson
 [Ričrdsn], Tony, *5.6.1928 (Shipley, Yorkshire, Velká Británie) – †14.11.1991 (Los Angeles...

Ricci
 Christina, *12.2.1980 (Santa Monica, Kalifornie, USA), americká filmová herečka. Je dcerou...

Columbus
 Chris, *10.9.1958 (Spangler, Pensylvánie, USA), americký filmový scenárista, režisér a ...

Hoffman
 [Hofmen], Dustin *8.8.1937 (Los Angeles, Kalifornie, USA), vlastním jménem Dustin Lee Hoffman...

Fischl
 [Fišl], Viktor, *30.6.1912 (Hradec Králové) – † 28.5.2006 (Jeruzalém), český diplomat, básník...


děj
Literární teorie a literatura, umělecké ztvárnění životního příběhu nebo souhrnu událostí, které tvoří podklad literárního díla. Děj tvoří základ obsahu literárního díla, nevyčerpává jej však (dramatizace epiky vytváří nový útvar i při zachování sledu událostí). Děj je řada časově a příčinně propojených akcí nebo událostí, základ epiky (je-li děj vyprávěn vypravěčem) a dramatu (je-li děj předváděn herci). Rozprostírá se zpravidla od zápletky po rozuzlení. Východiskem různých modifikací dějové výstavby se stalo klas. Aristotelovo rozdělení děje tragédie: expozice (vstupní část díla vyznačující situaci, z níž vyroste konflikt), kolize (první střetnutí protikladných sil), krize (vyvrcholení rozporu protikladných zájmů), peripetie (rozhodující zvrat ve vývoji děje), katastrofa (konečný obrat v ději směřující k uzavření konfliktu). Opodstatněnost dějových posunů zajišťuje motivace (sociální, psychologická, biologická, fantastická), moderní literatura pracuje však i s dějem zdánlivě nemotivovaným. Průběh děje se s literárním podáním buď kryje (kompozice chronologická), anebo dochází k časovým přesunům stupňujíeím napětí, oddalujícím či předjímajícím řešení (kompozice retrospektivní, retardace děje). Děj hlavní vystupuje jako nejsouvislejší řada událostí v protikladu k vícerým dějům vedlejším, epizodickým. Může být rozdělen také ve dva hlavní děje souběžné. Důrazem na dějové odbočky, epizody a děje paralelní se odlišuje děj složitý, rozvětvený (například v románové kronice, eposu) od děje jednoduchého (v pověsti, pohádce, anekdotě). Dynamičnost děje posilují dějové zvraty vyvolané činy hrdinů, statičnost děje naopak popisy přírody, charakteristiky postav a úvahy. Spolu s postavami a prostředím je děj klíčovou složkou tématu literárního díla napomáhající názorně objasnit charakter jednajících postav.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 20.7.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.