nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Votchi
 Česká hudební hardrocková skupina založená v roce 1999 a hrající ve složení: Petr Kutheil...

Lewis
 Clive Staples, *29.11.1898 (Belfast) – †22.11.1963 (Oxford), britský spisovatel. Po studiích...

Geddes
 Anne, *září 1956, novozélandská fotografka. Narodila se v Austrálii, nyní žije a pracuje...

Monroe
 Marilyn, *1.6.1926 (Los Angeles, USA) – †5.8.1962 (Los Angeles, USA), vlastním jménem Norma...

Rickman
 [Rikmen], Alan, *21.2.1946 (Londýn, Velká Británie), vlastním jménem Alan Sidney Patrick Rickman...


děj
Literární teorie a literatura, umělecké ztvárnění životního příběhu nebo souhrnu událostí, které tvoří podklad literárního díla. Děj tvoří základ obsahu literárního díla, nevyčerpává jej však (dramatizace epiky vytváří nový útvar i při zachování sledu událostí). Děj je řada časově a příčinně propojených akcí nebo událostí, základ epiky (je-li děj vyprávěn vypravěčem) a dramatu (je-li děj předváděn herci). Rozprostírá se zpravidla od zápletky po rozuzlení. Východiskem různých modifikací dějové výstavby se stalo klas. Aristotelovo rozdělení děje tragédie: expozice (vstupní část díla vyznačující situaci, z níž vyroste konflikt), kolize (první střetnutí protikladných sil), krize (vyvrcholení rozporu protikladných zájmů), peripetie (rozhodující zvrat ve vývoji děje), katastrofa (konečný obrat v ději směřující k uzavření konfliktu). Opodstatněnost dějových posunů zajišťuje motivace (sociální, psychologická, biologická, fantastická), moderní literatura pracuje však i s dějem zdánlivě nemotivovaným. Průběh děje se s literárním podáním buď kryje (kompozice chronologická), anebo dochází k časovým přesunům stupňujíeím napětí, oddalujícím či předjímajícím řešení (kompozice retrospektivní, retardace děje). Děj hlavní vystupuje jako nejsouvislejší řada událostí v protikladu k vícerým dějům vedlejším, epizodickým. Může být rozdělen také ve dva hlavní děje souběžné. Důrazem na dějové odbočky, epizody a děje paralelní se odlišuje děj složitý, rozvětvený (například v románové kronice, eposu) od děje jednoduchého (v pověsti, pohádce, anekdotě). Dynamičnost děje posilují dějové zvraty vyvolané činy hrdinů, statičnost děje naopak popisy přírody, charakteristiky postav a úvahy. Spolu s postavami a prostředím je děj klíčovou složkou tématu literárního díla napomáhající názorně objasnit charakter jednajících postav.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 20.7.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.