nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Chytilová
 Věra, *2.2.1929 (Ostrava) – †12.3.2014 (Praha), česká filmová a televizní režisérka...

Hádek
 Kryštof, *10.3.1982 (Praha, Česká republika), český filmový, televizní a divadelní herec. Je...

Klimt
 Aurel, *6.8.1972 (Žilina, Slovensko), český režisér, výtvarník, animátor a střihač slovenského...

Prince
 *7.6.1958 (Minneapolis, Minnesota) – †21.4.2016 (Minneapolis, Minnesota), vlastním jménem...

Spielberg
 Steven, *18.12.1947 (Cincinnati, Ohio, USA), americký filmový režisér, scenárista, producent a ...


deideologizace
[Latina + řečtina], filozofický směr v soudobém společenskovědním myšlení. Rozšířil se v 50. a 60. letech 20. století zejména v pracích filozofů a sociologů R. Arona, D. Bella, S. M. Lipseta, K. R. Poppera a dalších. Svými historickými kořeny tkví však ve starší sociologii vědění K. Mannheima, který stavěl vědu jako objektivní a spolehlivé poznání faktů proti ideologii jako víceméně libovolnému usuzování o společenských a mravních hodnotách, jež odráží partikulární a subjektivní zájmy tříd, vrstev a jiných skupin. Smyslem deideologizace jako sociologickopolitické koncepce je z jedné strany postavit buržoazní ideologii do světla "nestranné", "čisté" vědy, podávající nezaujaté vědění o společnosti, z druhé strany diskreditovat pod heslem "nevědeckosti" každé ideologie vědeckou ideologii marxismu-leninismu i další sociálně kritické, levicové a radikální názory, stavějící se proti státně monopolistickému kapitalismu. Stoupenci deideologizace se snaží stavět revoluční a kritická učení do pozice modernizovaného a zesvětštělého náboženství a pomlouvat je jako projevy fanatismu. V podmínkách soudobé, tzv. zralé industriální společnosti má docházet k zániku ideologií v důsledku uhasínání třídního boje a rostoucího konsensu v kapitalistické společnosti. Vědecká technická revoluce má podle této koncepce vést k nahrazení ideologie vědou. V 60. letech tvořila teorie deideologizace organickou součást teorie industriální společnosti a teorie konvergence obou společenských soustav, byla využívána i politickými činiteli, kteří usilovali o mírovou koexistenci v ideologické oblasti. Tyto tendence se odrazily též v některých socialistických zemích v revizionistických požadavcích očištění společnosti, věd od ideologie. Marxističtí filozofové a sociologové podrobili tyto teorie kritice. Zostření třídních bojů v kapitalistických zemích koncem 60. let podkopalo mýtus o konci ideologie, takže sami někteří hlasatelé těchto koncepcí se jich zřekli. Nicméně vlivy teorie deideologizace dosud přežívají v západních zemích, zejména v akademických kruzích.


 

Odkazující hesla: Bell
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 20.10.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.