nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Foglar
 Jaroslav, *6.7.1907 (Praha) – †23.1.1999 (Praha), český spisovatel zaměřený především na prózu...

Murphy
 [Márfy], Eddie, *3.4.1961 (Brooklyn, New York, USA), vlastním jménem Edward Regan Murphy, americký...

Newman
 [Njúmen], Paul, *26.1.1925 (Cleveland Heights, Ohio, USA) – †26.9.2008 (rodinná farma poblíž...

Payne
 [Pejn], C. Douglas, *1949 (Akron, Ohio), americký spisovatel. Po studiu evropské historie na Harvard...

Bůhví
 Česká pražská hudební world music skupina, založená v roce 1999 Pavlem Trojanem, Jiřím...


deideologizace
[Latina + řečtina], filozofický směr v soudobém společenskovědním myšlení. Rozšířil se v 50. a 60. letech 20. století zejména v pracích filozofů a sociologů R. Arona, D. Bella, S. M. Lipseta, K. R. Poppera a dalších. Svými historickými kořeny tkví však ve starší sociologii vědění K. Mannheima, který stavěl vědu jako objektivní a spolehlivé poznání faktů proti ideologii jako víceméně libovolnému usuzování o společenských a mravních hodnotách, jež odráží partikulární a subjektivní zájmy tříd, vrstev a jiných skupin. Smyslem deideologizace jako sociologickopolitické koncepce je z jedné strany postavit buržoazní ideologii do světla "nestranné", "čisté" vědy, podávající nezaujaté vědění o společnosti, z druhé strany diskreditovat pod heslem "nevědeckosti" každé ideologie vědeckou ideologii marxismu-leninismu i další sociálně kritické, levicové a radikální názory, stavějící se proti státně monopolistickému kapitalismu. Stoupenci deideologizace se snaží stavět revoluční a kritická učení do pozice modernizovaného a zesvětštělého náboženství a pomlouvat je jako projevy fanatismu. V podmínkách soudobé, tzv. zralé industriální společnosti má docházet k zániku ideologií v důsledku uhasínání třídního boje a rostoucího konsensu v kapitalistické společnosti. Vědecká technická revoluce má podle této koncepce vést k nahrazení ideologie vědou. V 60. letech tvořila teorie deideologizace organickou součást teorie industriální společnosti a teorie konvergence obou společenských soustav, byla využívána i politickými činiteli, kteří usilovali o mírovou koexistenci v ideologické oblasti. Tyto tendence se odrazily též v některých socialistických zemích v revizionistických požadavcích očištění společnosti, věd od ideologie. Marxističtí filozofové a sociologové podrobili tyto teorie kritice. Zostření třídních bojů v kapitalistických zemích koncem 60. let podkopalo mýtus o konci ideologie, takže sami někteří hlasatelé těchto koncepcí se jich zřekli. Nicméně vlivy teorie deideologizace dosud přežívají v západních zemích, zejména v akademických kruzích.


 

Odkazující hesla: Bell
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 20.10.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.