nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Nohavica
 Jaromír, *7.6.1953 (Ostrava), český písničkář, textař, básník, překladatel. Pracoval jako dělník...

Heston
 [Hestn], Charlton, *4.10.1923 (podle některých pramenů 1924, Evanston, Illinois, USA) – †6.4...

Fonda
 Henry, *16.5.1905 (Grand Island, Nebraska, USA) – †12.8.1982, vlastním jménem Henry Jaynes...

Hackenschmied
 Alexander, *17.12.1907 (Linz, Rakousko) – †26.7.2004 (New York, USA), americký fotograf a ...

Cooper
 [Kúpr], Gary, *7.5.1901 (Helena, Montana, USA) – †13.5.1961 (Los Angeles, Kalifornie, USA...


český balet
Tradice sporadických baletních představení v Čechách sahá do 16. století. První stálý baletní soubor vznikl v Prozatímním divadle. Podmínky k soustavnému rozvoji českého baletu byly vytvořeny až v ND. Profil prvního dvacetiletí formoval A. Berger, jenž ovlivněn italským baletem inscenoval výpravné balety-féerie, pro hlavní role angažoval italská tanečnice. Vliv českých umělců vzrostl za choreografa A. Viscusiho (1901 – 1912), který se orientoval na baletní tvorbu O. Nedbala. Pod jeho vedením vynikly zvláště česká tanečnice A. Korecká, M. Dobromilová. Podnítil též zájem o ruský balet jak uváděním ruských baletních děl, zejména P. I. Čajkovského, tak spoluprací s ruskými tanečnicemi (T. Karsavinová). Vliv ruského baletu zesílil v 20. letech za R. Remislavského a působením tanečnice J. Nikolské. V 30. letech byla nejvýznamnější tvorba J. Jenčíka, který usiloval o rozbití strnulých baletních konvencí. Po roce 1918 nastal rozvoj českého baletu i mimo Prahu (Plzeň, Brno, Ostrava). Zvláště pozoruhodná byla činnost I. V. PsotyM. Cvejičové v Br ně, vycházející z inscenací soudobé moderní baletní tvorby (I. Stravinskij, B. Martinů, R. M. Glier, S. S. Prokofjev).
Výrazný vzestup úrovně českého baletu nastal po 2. světové válce. Byl ve znamení dvou českých choreografů, S. Machova (ND v Praze) a I. V. Psoty (Státní divadlo v Brně). Machovův program směřoval k rozvíjení národních tradic, Psota se orientoval na klasický repertoár Ďagilevova baletu. V 50. letech rozvíjeli jejich program J. Blažek, A. Landa, J. Němeček, R. Karhánek, J. Nermut. V 60. letech k nim přistupují L. OgounP. Šmok. Vysoké umělecké úrovně dosáhli tanečníci O. Skálová, M. Kůra, V. Jílek, R. Elingerová, D. Ledecká, v dalších letech M. Drottnerová, M. Pešíková, V. Harapes, z nejmladší generace H. Vláčilová, J. Kůrová, M. Vítková, L. Kafka. Repertoár českých baletních souborů tvoří vedle základních klasických děl hlavně tvorba ruských autorů (S. S. Prokofjev, B. V. Asafjev, A. I. Chačaturjan) a tvorba českých a slovenských skladatelů (Z. Vostřák, J. Hanuš, M. Vacek, W. Bukový). – Scénou experimentálního charakteru Balet Praha (1964 – 1970), založená L. Ogounem a P. Šmokem. V jeho repertoáru převládaly inscenace tanečně ztvárňující nebaletní hudbu (L. Janáček, Listy důvěrné. Na program této scény navazuje Pražský komorní balet P. Šmoka (založený v roce 1980). Výchovu mladé generace zajišťují školy středního stupně (konzervatoře) a vysoké školy (AMU, JAMU).


 

Odkazující hesla: české divadlo
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 18.7.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.