nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Trier
 Lars von, *30.4.1956 (Kodaň, Dánsko), dánský filmový a televizní režisér, scenárista...

Gollová
 Nataša, *27.2.1912 (Brno, tehdejší Rakousko-Uhersko) – †29.10.1988 (Praha, Československo...

Harris
 [Heris], Ed, *28.11.1950 (Tenafly, New Jersey, USA), vlastním jménem Edward Allen Harris, americký...

Dvorská
 Milena, *7.9.1938 (Prostějov, Československo) – †22.12.2009 (Praha, Česká republika), česká...

Brown
 [Braun], James, *3.5.1933 (Augusta, Georgia) – †25.12.2006, americký černošský zpěvák. Ve...


byzantské výtvarné umění
Křesťanské umění do začátku 6. století lze chápat jako raně křesťanské, v oblasti východořímské říše v užším smyslu jako předbyzantské. Rozvoj vlastního byzantského výtvarného umění, slohově anticipovaného již v 5. století v malířskou výzdobě v Ravenně, začíná za Justiniána a šíří se i na západ, zejména do ItálieAfriky, byzantské výtvarné umění syntetizuje podněty z celé ríše, vrcholící v chrámu Hagia Sofia, typu byzantské kupolové baziliky, konstrukčně podmíněném pendentivem a ideově detailním propracováním symboliky kopule (země, vesmír, nebe). Z mozaik vynikají soubory v Ravenně a Poreči, v knižní malbě Vídeňská Genesis, evangeliáře Rabulův a Rossánský, svědčící o kodifikované křesťanské ikonografii, a v uměleckém řemesle zejména hedvábnictví. Po obrazoborectví dochází k renesanci a k rozvoji byzantského výtvarného umění za makedonská dynastie a za Komnénovců, kdy významně působí ve slovanských zemích a Itálii, vzorem pro architekturu byla Nea v Konstantinopoli (trojlodní bazilika s pěti kopulemi nad křížením a mezi rameny vepsaného kříže), samostatnou skupinu představuje soubor klášterů na poloostrově Athos, rozvíjí se mozaika a knižní malba oživuje antické tradice (Jozuův svitek, Kázání Řehoře Nazianského, Menologium vatikánské knihovny, 9.-10. století), později nastoupily abstraktní prvky nahrazující přírodní rámec scén zlatým pozadím odpovídající středověké estetice, podobně jako omezení ilustrací, proměna barevnosti a kaligrafismus. Obnovené uctívání ikon vedlo k rozkvětu deskové malby se závaznou ikonografií (ikonostasy s mariánskými a christologickými cykly), která se stala východiskem i pro západoevropské umění, umělecké řemeslo rozvíjelo textil, zlatnictví s využitím drahokamů a emailu, gemy a řezbu ve slonovině. Po dočasném úpadku byzantského výtvarného umění došlo za Palaiologovců k vědomému obrození helénské kultury s těžištěm v malířství, usilujícím o optickou a dějovou jednotu, dramatičnost a vyjádření prostoru a objemu, například fresky ve sv. Pantelejmonu u Skopje (1164) a mozaiky u sv. Apoštolů v Soluni (1315), které spojením výjevů, architektonických motivů a krajiny silně ovlivnily gotické umění. Posledním velkým souborem byzantského výtvarného umění jsou kláštery a jejich výzdoba v Mistře, naznačující řešení podobných problémů jako italské umění na prahu novodobého renesančního nazírání. Po pádu Byzance byl odkaz byzantského výtvarného umění rozvíjen v balkánských státech, v Gruzii, Arménii, Itálii (Benátky) a jinde, zejména činností řeckých umělců.


 

Odkazující hesla: bulharské výtvarné umění, gruzínské výtvarné umění, islámské výtvarné umění, karolínské výtvarné umění, koptské výtvarné umění, slovenské výtvarné umění, směr umělecký, textilní umění, vikinské výtvarné umění
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 9.3.2007
Autor:





Fotbalove Dresyfutbalove dresy na predajmaglie calcio onlinebillige fotballdrakterImitazioni orologi italiafussball trikots kaufen
Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.