nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Bergman
 Ingrid, *29.8.1915 (Stockholm, Švédsko) – †29.8.1982 (Londýn, Velká Británie), významná...

Bílá
 Lucie, *7.4.1966, vlastním jménem Hana Zaňáková, česká zpěvačka a herečka. Se zpěvem začínala...

Mendes
 Sam, *1.8.1965 (Reading, Berkshire, Velká Británie), vlastním jménem Samuel Alexander Mendes...

Vonnegut
 [Vonygat], Kurt, *11.11.1922 (Indianapolis) – †11.4.2007 (New York), americký prozaik a ...

Swayze
 [Svejzí], Patrick, *18.8.1952 (Houston, Texas, USA) – †14.9.2009 (USA), vlastním jménem...


byzantské výtvarné umění
Křesťanské umění do začátku 6. století lze chápat jako raně křesťanské, v oblasti východořímské říše v užším smyslu jako předbyzantské. Rozvoj vlastního byzantského výtvarného umění, slohově anticipovaného již v 5. století v malířskou výzdobě v Ravenně, začíná za Justiniána a šíří se i na západ, zejména do ItálieAfriky, byzantské výtvarné umění syntetizuje podněty z celé ríše, vrcholící v chrámu Hagia Sofia, typu byzantské kupolové baziliky, konstrukčně podmíněném pendentivem a ideově detailním propracováním symboliky kopule (země, vesmír, nebe). Z mozaik vynikají soubory v Ravenně a Poreči, v knižní malbě Vídeňská Genesis, evangeliáře Rabulův a Rossánský, svědčící o kodifikované křesťanské ikonografii, a v uměleckém řemesle zejména hedvábnictví. Po obrazoborectví dochází k renesanci a k rozvoji byzantského výtvarného umění za makedonská dynastie a za Komnénovců, kdy významně působí ve slovanských zemích a Itálii, vzorem pro architekturu byla Nea v Konstantinopoli (trojlodní bazilika s pěti kopulemi nad křížením a mezi rameny vepsaného kříže), samostatnou skupinu představuje soubor klášterů na poloostrově Athos, rozvíjí se mozaika a knižní malba oživuje antické tradice (Jozuův svitek, Kázání Řehoře Nazianského, Menologium vatikánské knihovny, 9.-10. století), později nastoupily abstraktní prvky nahrazující přírodní rámec scén zlatým pozadím odpovídající středověké estetice, podobně jako omezení ilustrací, proměna barevnosti a kaligrafismus. Obnovené uctívání ikon vedlo k rozkvětu deskové malby se závaznou ikonografií (ikonostasy s mariánskými a christologickými cykly), která se stala východiskem i pro západoevropské umění, umělecké řemeslo rozvíjelo textil, zlatnictví s využitím drahokamů a emailu, gemy a řezbu ve slonovině. Po dočasném úpadku byzantského výtvarného umění došlo za Palaiologovců k vědomému obrození helénské kultury s těžištěm v malířství, usilujícím o optickou a dějovou jednotu, dramatičnost a vyjádření prostoru a objemu, například fresky ve sv. Pantelejmonu u Skopje (1164) a mozaiky u sv. Apoštolů v Soluni (1315), které spojením výjevů, architektonických motivů a krajiny silně ovlivnily gotické umění. Posledním velkým souborem byzantského výtvarného umění jsou kláštery a jejich výzdoba v Mistře, naznačující řešení podobných problémů jako italské umění na prahu novodobého renesančního nazírání. Po pádu Byzance byl odkaz byzantského výtvarného umění rozvíjen v balkánských státech, v Gruzii, Arménii, Itálii (Benátky) a jinde, zejména činností řeckých umělců.


 

Odkazující hesla: bulharské výtvarné umění, gruzínské výtvarné umění, islámské výtvarné umění, karolínské výtvarné umění, koptské výtvarné umění, slovenské výtvarné umění, směr umělecký, textilní umění, vikinské výtvarné umění
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 9.3.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.