nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Gulo čar
 [Romsky sladká tráva], česká brněnská hudební skupina založená roku 1997 po rozpadu kapely Synergy...

Affleck
 Ben, *15.8.1972 (Berkeley, Kalifornie, USA), vlastním jménem Benjamin Geza Affleck, americký filmový...

Bardem
 Javier, *1.5.1969 (Las Palmas de Gran Canaria, Kanárské ostrovy), španělský filmový herec. Je...

Doležal
 Miroslav, *10.2.1919 (Bučovice) – †12.4.2009 (Praha), český herec a recitátor. Vystudoval...

Gollová
 Nataša, *27.2.1912 (Brno, tehdejší Rakousko-Uhersko) – †29.10.1988 (Praha, Československo...


bytí
Jedna z centrálních filozofických kategorií stejného druhu jako skutečnost, existence, jsoucno apod. Její obsah a význam nelze pochopit vně základní filozofické otázky a historického vývoje myšlení. Nejprve je bytí vykládáno v rámci mytologického myšlení (mýty o vzniku a stvoření světa), v druhé etapě jako bytí o sobě na půdě naturalistických ontologií, ve třetí, filozoficko-kritické, počínající I. Kantem v úzké souvislosti s poznávací a praktickou činností člověka. Materialistická linie filozofického myšlení chápe bytí jako objektivní světovou hmotu, přírodu existující nezávisle na myšlení, vůli a emocích člověka. Idealistické směry rozumí pod bytím, buď duchovní princip, objektivně ideálno, nebo jak je tomu zvláště ve filosofii 20. století, oddělují bytí nejen od ducha, ale také od hmoty a ztotožňují je se subjektivní existencí. Abstraktního bytí bez hmoty není. Bytí jako prvotní proti hmotě se stává buď fikcí, nebo pojmem idealisticko-náboženských systémů. K charakteristice bytí nestačí uznání jeho objektivní existence nezávislé na myšlení, neboť uznání takové objektivity je slučitelné jak s materialistickou, tak objektivně idealistickou pozicí. Hmota jako substance není částí bytí, nýbrž naopak pojem hmoty zahrnuje i poznání a uznání její existence, jejího bytí. Hlavní oblasti bytí jsou subjektu dány jako neorganická a organická příroda, biosféra a společnost. Společenské bytí lidí tvoří jejich reálný život, souhrn jejich smyslově praktické činnosti a jejích výsledků, dialektika výrobních sil a výrobních vztahů, svět kultury jako teoretického a praktického osvojování přírody. Společenské vědomí lidí je zaměřeno na jejich společenské bytí, které je nejen ideálně reprodukuje, nýbrž i spoluvytváří. Mezi bytím a vědomím a společenským bytím a společenským vědomím existuje jednota, společenské bytí, svět kultury odhaluje a vyjadřuje i bytí jako takové. Společenské bytí není izolováno od hmoty, nýbrž její univerzální zákony se i v něm specificky projevují.
Bytí zkoumá ontologie.


 

Odkazující hesla: cogito, ergo sum, essentia-existentia, idealismus, rozumové poznání
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 28.11.2005
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.