nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Balogová
 Martina, *11.11.1978 (Ústí nad Labem), česká popová zpěvačka. V osmnácti letech účinkovala...

Geddes
 Anne, *září 1956, novozélandská fotografka. Narodila se v Austrálii, nyní žije a pracuje...

Berry
 Halle, *14.8.1968 (Cleveland, Ohio, USA), vlastním jménem Halle Maria Berry, americká filmová...

Mailer
 [Mejlr], Norman Kingsley, *31.1.1923 (Long Branch, New Jersey, USA) – †10.11.2007 (New York...

Bellucci
 [Beluči], Monica, *30.9.1968 (Cittá di Castello, Perugia, Itálie), vlastním jménem Monica Anna Maria...


bytí
Jedna z centrálních filozofických kategorií stejného druhu jako skutečnost, existence, jsoucno apod. Její obsah a význam nelze pochopit vně základní filozofické otázky a historického vývoje myšlení. Nejprve je bytí vykládáno v rámci mytologického myšlení (mýty o vzniku a stvoření světa), v druhé etapě jako bytí o sobě na půdě naturalistických ontologií, ve třetí, filozoficko-kritické, počínající I. Kantem v úzké souvislosti s poznávací a praktickou činností člověka. Materialistická linie filozofického myšlení chápe bytí jako objektivní světovou hmotu, přírodu existující nezávisle na myšlení, vůli a emocích člověka. Idealistické směry rozumí pod bytím, buď duchovní princip, objektivně ideálno, nebo jak je tomu zvláště ve filosofii 20. století, oddělují bytí nejen od ducha, ale také od hmoty a ztotožňují je se subjektivní existencí. Abstraktního bytí bez hmoty není. Bytí jako prvotní proti hmotě se stává buď fikcí, nebo pojmem idealisticko-náboženských systémů. K charakteristice bytí nestačí uznání jeho objektivní existence nezávislé na myšlení, neboť uznání takové objektivity je slučitelné jak s materialistickou, tak objektivně idealistickou pozicí. Hmota jako substance není částí bytí, nýbrž naopak pojem hmoty zahrnuje i poznání a uznání její existence, jejího bytí. Hlavní oblasti bytí jsou subjektu dány jako neorganická a organická příroda, biosféra a společnost. Společenské bytí lidí tvoří jejich reálný život, souhrn jejich smyslově praktické činnosti a jejích výsledků, dialektika výrobních sil a výrobních vztahů, svět kultury jako teoretického a praktického osvojování přírody. Společenské vědomí lidí je zaměřeno na jejich společenské bytí, které je nejen ideálně reprodukuje, nýbrž i spoluvytváří. Mezi bytím a vědomím a společenským bytím a společenským vědomím existuje jednota, společenské bytí, svět kultury odhaluje a vyjadřuje i bytí jako takové. Společenské bytí není izolováno od hmoty, nýbrž její univerzální zákony se i v něm specificky projevují.
Bytí zkoumá ontologie.


 

Odkazující hesla: cogito, ergo sum, essentia-existentia, idealismus, rozumové poznání
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 28.11.2005
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.