nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Firth
 [Fert], Colin, *10.9.1960 (Grayshott, Hampshire, Velká Británie), vlastním jménem Colin Andrew Firth...

MacDowell
 [Mekdaul], Andie, *21.4.1958 (Gaffney, Jižní Karolína, USA), vlastním jménem Rosalie Anderson...

Rush
 [Raš], Geoffrey, *6.7.1951 (Toowoomba, Queensland, Austrálie), australský divadelní a filmový...

Horáček
 Michal, *23.7.1952 (Praha), český básník, textař a spisovatel. Po maturitě absolvoval osm...

Braxton
 Toni, *7.10.1967 (Severn, Maryland), americká zpěvačka a herečka. Vyrůstala v rodině...


bytí
Jedna z centrálních filozofických kategorií stejného druhu jako skutečnost, existence, jsoucno apod. Její obsah a význam nelze pochopit vně základní filozofické otázky a historického vývoje myšlení. Nejprve je bytí vykládáno v rámci mytologického myšlení (mýty o vzniku a stvoření světa), v druhé etapě jako bytí o sobě na půdě naturalistických ontologií, ve třetí, filozoficko-kritické, počínající I. Kantem v úzké souvislosti s poznávací a praktickou činností člověka. Materialistická linie filozofického myšlení chápe bytí jako objektivní světovou hmotu, přírodu existující nezávisle na myšlení, vůli a emocích člověka. Idealistické směry rozumí pod bytím, buď duchovní princip, objektivně ideálno, nebo jak je tomu zvláště ve filosofii 20. století, oddělují bytí nejen od ducha, ale také od hmoty a ztotožňují je se subjektivní existencí. Abstraktního bytí bez hmoty není. Bytí jako prvotní proti hmotě se stává buď fikcí, nebo pojmem idealisticko-náboženských systémů. K charakteristice bytí nestačí uznání jeho objektivní existence nezávislé na myšlení, neboť uznání takové objektivity je slučitelné jak s materialistickou, tak objektivně idealistickou pozicí. Hmota jako substance není částí bytí, nýbrž naopak pojem hmoty zahrnuje i poznání a uznání její existence, jejího bytí. Hlavní oblasti bytí jsou subjektu dány jako neorganická a organická příroda, biosféra a společnost. Společenské bytí lidí tvoří jejich reálný život, souhrn jejich smyslově praktické činnosti a jejích výsledků, dialektika výrobních sil a výrobních vztahů, svět kultury jako teoretického a praktického osvojování přírody. Společenské vědomí lidí je zaměřeno na jejich společenské bytí, které je nejen ideálně reprodukuje, nýbrž i spoluvytváří. Mezi bytím a vědomím a společenským bytím a společenským vědomím existuje jednota, společenské bytí, svět kultury odhaluje a vyjadřuje i bytí jako takové. Společenské bytí není izolováno od hmoty, nýbrž její univerzální zákony se i v něm specificky projevují.
Bytí zkoumá ontologie.


 

Odkazující hesla: cogito, ergo sum, essentia-existentia, idealismus, rozumové poznání
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 28.11.2005
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.