nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Balzerová
 [Balcerová], Eliška, *25.5.1949 (Vsetín), rodným jménem Eliška Havránková, česká herečka. Po...

Apted
 Michael, *10.2.1941 (Aylesbury, Buckinghamshire, Velká Británie), britský filmový a televizní...

Reinl
 [Rajnl], Harald, *9.7.1908 – †9.10.1986, německý filmový režisér rakouského původu. Byl...

Rolling Stones
 Britská hudební skupina založená v červnu 1962 Mickem Jaggerem (zpěv) a Keithem Richardsem...

Oreiro
 Natalia, *19.5.1977 (Montevideo), celým jménem Natalia Marisa Oreiro Iglesias, argentinská herečka...


Bulharsko fotografie (2)ilustracevideazvuky (1)mapyodkazy
Rozloha: 110994 km2
Počet obyvatel: 8273 tis. (1998)
Hustota zalidnění: 75 obyv./km2
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1908)
Správní členění: 8 oblastí a obvod hlavního města
Hlavní město: Sofija 1116 tis. obyvatel
Jiná města (tis. obyvatel): Plovdiv 345, Varna 307, Burgas 198, Ruse
Nejvyšší hora: Musala 2925 m
Významné řeky: Dunav 2850 km, Marica 526 km
Hlavní etnické skupiny: Bulhaři 86%, Turci 9%, Romové, Makedonci
Průměrný přírůstek obyvatel: -0,7% (1991–1996)
Úřední jazyk: bulharština
Gramotnost: 96%
Náboženství: pravoslavní 85%, muslimové 13%
Měna: 1 lev (BGL) = 100 stotinek
Hospodářství: středně rozvinutý průmysl, zemědělství
HNP na 1 obyvatele: 1190 USD

Ve starověku bylo území dnešního Bulharska osídleno nomádskými kmeny, od 5. století př. n. l. se zde vystřídali Trákové, Řekové, Makedonci a Římané. V 6. století se v zemi usadilo slovanské obyvatelstvo, v 7. století zde vytvořili svůj stát turkotatarští Bulhaři. Smíšením obou etnik vznikl bulharský národ. Ve 14. století Bulharsko ovládla Osmanská říše. V 19. století brutální turecký postup proti bulharským nacionalistům vyvolal ruskou vojenskou intervenci ve prospěch Bulharů, vytvoření nezávislého Bulharska zabránily západní velmoci. Roku 1908 vyhlásil stát nezávislost, kníže Ferdinand se stal carem. Po balkánských válkách (1912–1913) země ztratila část území, stejně jako po první světové válce, ve které byla spojencem Německa. Za druhé světové války Bulharsko bojovalo na straně Osy, roku 1944 příchod sovětských vojsk umožnil nástup komunistů k moci. V roce 1946 se z monarchie stala lidová republika. Roku 1991 se po volbách dostala k moci nekomunistická vláda.
V současnosti stojí v čel státu prezident Georgi Parvanov, postkomunista, který se zasadil o vstup Bulharska do EU a NATO.


Bulharsko


státní vlajka Bulharska


státní hymna Bulharska


 

Odkazující hesla: Balkán, bělehradská operace, Blagoevgrad, bogomilství, Botev, bulharská literatura, bulharské říše, bulharský jazyk, Bulhaři, Burgas, Burgas, Constanţa, Dobrudža, Dobrudžská vrchovina, Filov, Jambol, Kărdžali, Karlovo, Marica, Města, Michajlovgrad, Michajlovgrad, moskevská konference, Nesebăr, Pazardžik, Pazardžik, Petrič, Pirin, Pleven, Pleven, Popovo, Preslav, Provadija, Ruse, Ruse, Sandanski, Sliven, Sliven, Slunečné pobřeží, Sofie, Sozopol, Sredna gora, Stojanov, Stratiev, Šumen, Šumen, Tărgovište, Tărgovište, Tataři, Tolbuchin, Tolbuchin, Trojan, Varna, Veliko Tărnovo, Velingrad, velkomoravské výtvarné umění, Vidin, Vidin, Vichren, Vitoša, Východní Rumelie
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 22.2.2007
Autor:



Státy světa: Afghánistán, Albánie, Alžírsko, Andorra, Angola, Antigua a Barbuda, Argentina, Arménie, Ázerbájdžán, Bahamy, Bahrajn, Bangladéš, Barbados, Belgie, Belize, Bělorusko, Benin, Bhútán, Bolívie, Bosna a Hercegovina, Botswana, Brazílie, Brunej, Burkina Faso, Burundi, Čad, Česká republika, Čína, Dánsko, Demokratická republika Kongo, Dominika, Dominikánská republika, Džibutsko, Egypt, Ekvádor, Eritrea, Estonsko, Etiopie, Federální státy Mikronésie, Fidži, Filipíny, Finsko, Francie, Gabon, Gambie, Ghana, Grenada, Gruzie, Guatemala, Guinea-Bissau, Guinea, Guyana, Haiti, Honduras, Chile, Chorvatsko, Indie, Indonésie, Irák, Írán, Irsko, Island, Itálie, Izrael, Jamajka, Japonsko, Jemen, Jihoafrická republika, Jordánsko, Kambodža, Kamerun, Kanada, Kapverdy, Katar, Kazachstán, Keňa, Kiribati, Kolumbie, Komory, Kongo, Korejská lidově demokratická republika, Korejská republika, Kostarika, Kuba, Kuvajt, Kypr, Kyrgyzstán, Laos, Lesotho, Libanon, Libérie, Libye, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Madagaskar, Maďarsko, Makedonie, Malajsie, Malawi, Maledivy, Mali, Malta, Maroko, Marshallovy ostrovy, Mauricius, Mauritánie, Mexiko, Moldavsko, Monako, Mongolsko, Mosambik, Myanmar, Namibie, Nauru, Německo, Nepál, Niger, Nigérie, Nikaragua, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Omán, Pákistán, Palau, Panama, Papua-Nová Guinea, Paraguay, Peru, Pobřeží slonoviny, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rovníková Guinea, Rumunsko, Rusko, Rwanda, Řecko, Salvador, Samoa, San Marino, Saúdská Arábie, Senegal, Seychely, Sierra Leone, Singapur, Slovensko, Slovinsko, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Srí Lanka, Středoafrická republika, Súdán, Surinam, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svazijsko, Sýrie, Šalomounovy ostrovy, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tádžikistán, Tanzanie, Thajsko, Togo, Tonga, Trinidad a Tobago, Tunisko, Turecko, Turkmenistán, Tuvalu, Uganda, Ukrajina, Uruguay, Uzbekistán, Vanuatu, Vatikán, Velká Británie, Venezuela, Vietnam, Zambie, Zimbabwe

Státy v Evropě: Albánie, Andorra, Belgie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Moldavsko, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajina, Vatikán, Velká Británie


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.