nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Ashby
 [Ešby], Hal, *2.9.1929 (Ogden, Utah, USA) – †27.12.1988 (Malibu, Kalifornie, USA), americký...

Mitchell
 Joni, *7.11.1943, (Fort McLeod, Alberta), vlastním jménem Roberta Joan Anderson, kanadská...

Levin
 Ira, *28.8.1929 – †12.11.2007, americký prozaik, dramatik, filmový a televizní scenárista...

Besson
 Luc, *18.3.1959 (Paříž, Francie), francouzský filmový režisér, scenárista a producent. Dětství...

Zinnemann
 [Zinemen], Fred, *29.4.1907 (Vídeň, tehdejší Rakousko-Uhersko) – †14.3.1997 (Londýn, Velká...


bulharská literatura
Dospěla k rozkvětu záhy po smrti Metodějově (885), když se jeho a Cyrilovi žáci uchýlili z Velké Moravy na území Bulharska, kde vznikly dvě literární školy: preslavská a ochridská. Po vládě Symeonově (*887 – †927) nastal kulturní úpadek, charakterizovaný biskupem Kosmou v traktátu proti bogomilům. Na sklonku druhé bulharské říše (1185–1396) reprezentuje literaturu Evtimij Trnovský a jeho žáci. Za turecké nadvlády probouzí národní vědomí Paisij Chilendarský svými dějinami (1762) a na začátku 19. století se začínají tisknout bulharské knihy a pronikat buditelské myšlenky z díla duchovních (Sofronij Vračanský) i světských autorů (V. Aprilov, P. Beron). Poezii reprezentuje od 50. let dílo P. R. Slavejkova, G. S. Rakouského, později Ch. P. Boteva, prózu povídky V. DrumevaL. S. Karavelova, drama dílo D. P. Vojnikova a V. Drumeva. Po osvobození z tureckého panství (1878) připomínají obrozencké tradice klasikové I. M. VazovZ. D. Stojanov, rozvíjí se satira (S. N. Michajlovski, A. I. Konstantinov), pěstuje se vesnická realistická povídka (I. M. Vazov, Elin Pelin). Reakcí proti realismu je koncem 90. let vystoupení tzv. individualistů v čele s K. KrästevemP. P. Slavejkovem, poezii obohacuje na začátku 20. století symbolismus (P. K. Javorov, D. V. Debeljanov), ale básníci se věnují též poezii sociální (Ch. Smirnenski, D. Poljanov) nebo se obracejí k jiným modernistickým směrům (G. Milev, A. T. Strašimirov). Významnými prozaiky (G. S. Karaslavov) a literárními kritiky (G. Bakalov, T. D. Pavlov) se formuje marxistická ideologie. Po 2. světové válce se pro mladší básnickou generaci stává vzorem N. J. Vapcarov, zatímco starší básníci (E. Bagrjana, D. P. Gabeová) spějí k samostatnému vyjádření poválečných zážitků (Ch. V. Radevski). V 60. letech se tvoří silná básnická generace (V. S. Chančev, V. N. Petrov, B. N. Dimitrovová), v próze se zdokonaluje historický román (A. N. Dončev, G. D. Stoev, V. P. Mutafčievová), prosazuje se osobitá povídková tvorba (J. D. Radičkov, N. A. Chajtov) i drama (J. D. Radičkov).


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 21.9.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2016, OPTIMUS s.r.o.