nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Adamová
 Jaroslava, *15.3.1925 (Praha, Československo) – †16.6.2012 (Praha, Česká republika), česká...

Doyle
 [Dojl], sir Arthur Ignatius Conan, *22.5.1859 (Edinburgh) – †7.7.1930 (Crowborough), britský...

Janžurová
 Iva, *19.5.1941 (Žirovnice u Pelhřimova, Protektorát Čechy a Morava), česká filmová a ...

Bauer
 Varhan Orchestrovič, *21.1.1969, český hudební skladatel a dirigent. Absolvoval obory skladba...

Bobr&Motýl
 Česká písničkářská dvojice, která veřejně působí od roku 1999. Tvoří ji bývalí členové a autoři...


abeceda
Soustava písemných znaků užívaných jazykovým společenstvím pro označení fonémů, název odvozen z pořadí počátečních znaků: a, b, c, d; mezinárodní výraz alfabeta (alfa, beta), ruský výraz azbuka (az, buky).
Nejstarší abeceda vznikla ve fénické oblasti v období let 1730–1580 př.n.l. Z ní jsou odvozeny abecedy arabská, indická a řecko-latinsko-slovanské. Česká abeceda, stejně jako abecedy většiny evropských jazyků, má základ v abecedě latinské. Malému počtu znaků této abecedy čelí některé jazyky, například slovanské (čeština, slovenština, hornolužičtina, dolnolužičtina, slovinština, chorvatština, polština) či baltské (litevština, lotyština), diakritickými znaménky a spřežkami (polština cz, rz, sz; čeština ch), zatímco azbuka disponuje větším počtem samostatných znaků. Hlaholice, cyrilice a dnešní azbuka vznikly z klasické řecké abecedy, latinka z rané formy západořecké abecedy.
Českou abecedu tvoří 39 písmen (bez q, w, x): a, á, b, c, č, d, ď, e, é, ě, f, g, h, ch, i, í, j, k, l, m, n, ň, o, ó, p, (q), r, ř, s, š, t, ť, u, ú, ů, v, (w), (x), y, ý, z, ž.


 

Odkazující hesla: a, foinické písmo
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 4.4.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.