nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Brejchová
 Jana, *20.1.1940 (Praha, Československo, tehdejší protektorát Čechy a Morava), významná česká...

Janoušek
 Slávek, *9.9.1953 (Ústí nad Orlicí), český folkový písničkář. Po absolvování pedagogické fakulty...

Sellers
 Peter, *8.9.1925 (Southsea, Hampshire, Velká Británie) – †24.7.1980 (Londýn, Velká Británie...

Hansard
 Glen, *21.4.1970 (Dublin) , irský zpěvák a kytarista. Ve svých třinácti letech opustil školu...

Pratchett
 Terry, *28.4.1948 (Beaconsfield), plným jménem Terence David John Pratchett, anglický spisovatel...


abeceda
Soustava písemných znaků užívaných jazykovým společenstvím pro označení fonémů, název odvozen z pořadí počátečních znaků: a, b, c, d; mezinárodní výraz alfabeta (alfa, beta), ruský výraz azbuka (az, buky).
Nejstarší abeceda vznikla ve fénické oblasti v období let 1730–1580 př.n.l. Z ní jsou odvozeny abecedy arabská, indická a řecko-latinsko-slovanské. Česká abeceda, stejně jako abecedy většiny evropských jazyků, má základ v abecedě latinské. Malému počtu znaků této abecedy čelí některé jazyky, například slovanské (čeština, slovenština, hornolužičtina, dolnolužičtina, slovinština, chorvatština, polština) či baltské (litevština, lotyština), diakritickými znaménky a spřežkami (polština cz, rz, sz; čeština ch), zatímco azbuka disponuje větším počtem samostatných znaků. Hlaholice, cyrilice a dnešní azbuka vznikly z klasické řecké abecedy, latinka z rané formy západořecké abecedy.
Českou abecedu tvoří 39 písmen (bez q, w, x): a, á, b, c, č, d, ď, e, é, ě, f, g, h, ch, i, í, j, k, l, m, n, ň, o, ó, p, (q), r, ř, s, š, t, ť, u, ú, ů, v, (w), (x), y, ý, z, ž.


 

Odkazující hesla: a, foinické písmo
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 4.4.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.