nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Hutka
 Jaroslav, *21.4.1947 (Olomouc), český písničkář. V letech 1962–1966 studoval na Střední...

Bende
 Petr, *8.8.1977, český zpěvák a hudebník. Absolvoval hodiny hry na klavír na ZUŠ ve Velké...

Čepek
 Petr, *16.9.1940 (Praha, Československo, tehdejší protektorát Čechy a Morava) – †20.9...

Najbrt
 Marek, *27.11.1969 (Praha, Česká republika), český filmový režisér, scenárista a příležitostný...

Yimou
 Zhang (dřívější přepis Čang I-mou), *14.11.1950 (Si-an, provincie Šen-si, Čína), čínský filmový...


Vrchlický fotografie (1)ilustracevideazvukymapyodkazy
Jaroslav, *17.2.1853 – †9.9.1912, vlastním jménem Emil Frída, český básník, dramatik, prozaik, překladatel, literární a divadelní kritik, profesor Univerzity Karlovy. Kritikami soustavně přispíval do staročeských deníků Pokrok, Hlas národa (1883–1902) a Sládkova Lumíra. Jeho mnohostranné a rozsáhlé dílo, vycházející z bohatých literárních znalostí, usilovalo vyrovnat českou literaturu s podněty světového písemnictví, kultivovat její umělecký výraz a vymanit z bezprostřední služby národních zájmům. Vrchlický vytvořil patetický verš a vznosný básnický jazyk, který nadlouho ovlivnil podobu české poezie. Jeho básnická tvorba, zahájená v roce 1875 sbírkou Z hlubin, vyjadřuje optimistickou víru v humanistický pokrok, idealizující pojetí nezávislé umělecké krásy a z antiky odvozený ideál svobodného smyslového vyžití. Tyto často rozporné rysy charakterizují jeho reflexívní lyriku (Duch a svět, Brevíř moderního člověka i intimní lyriku (Eklogy a písně). Zvláštní oblast tvoří sbírky uvádějící do české literatury nejrůznější básnické formy, mj. sonet, ritornel, rondel, rondó, villonovskou baladu, rispet, sestinu, ghazal (Hudba v duši, Moje sonáta). V epice, navazující na příklad Hugovy Legendy věků, směřoval prostřednictvím historických látek z nejrůznějších dob a kultur k básnickému ztvárnění vývoje lidstva a k problémům současnosti. (Zlomky epopeje, Bar Kochba, Selské balady). Na konci 19. století se Vrchlického poezie obohatila o tóny bolestné deziluze a melancholické rezignace, vyvolané osobní i tvůrčí krizí, v oproštění od virtuóznosti výrazu vznikaly nejpůsobivější verše intimní lyriky (Hořká jádra, É morta, Okna v bouři, Meč Damoklův). Dramatické práce, zaměřené proti tendencím jevištního realismu, čerpají zvláště z historie (Noc na Karlštejně – zfilmováno) a mytických látek (trilogie Hippodamie: Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie – melodram s hudbou Z. Fibicha). Významnou složkou činnosti Vrchlického byly nesčetné překlady, zvláště z románské literatury, uvádějící do české literatury základní díla světových literárních dějin až po soudobou modernu (Dante Alighieri, F. Petrarca, Luis de Camóes, G. Leopardi, V. Hugo, E. Rostand, S. Petőfi, A. Mickiewicz, W. Whitman, francouzští prokletí básníci), a literární eseje (Rozpravy literární, Studie a podobizny).


Jaroslav Vrchlický


 

Odkazující hesla: adónský verš, aforismus, Albert, Aleardi, alkajská strofa, Ariosto, Asnyk, Aškerc, balada, Balmont, Bart Ćišinski, Beníšková, Berchet, Bittnerová, Boháč, Brejchová, Budil, Buchvaldek, Carducci, česká literatura, české divadlo, Deyl, Ditrich, Divadlo na Vinohradech, Doležal, drama, Eisner, formalismus, Franko, Giusti, Glázrová, Grabowski, Höger, Charvátová, jamb, Jeremiáš, Jičínský, Jirát, Karlštejn, Konečný, kosmopolitismus, Košut, Krulišová, Kvapil, Laudová, Lecoute de Lisle, Léda, legenda, Libíček, Lumírovci, Madách, Mickiewicz, Navrátil, pantun, Peterka, Podskalský, polysyndeton, Praha, Prati, Przesmycki, Rabbi Löw, Ráž, Rimbaud, rispet, ritornel, rondó, Ruch, Seifert, Schmoranz, Sklenářová-Malá, sonet, stance, Světozor, Ševčík, Španiel, Umělecká beseda, Vášová, Vrchlická
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 7.9.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.