nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Racek
 Ilja, *24.6.1930 (Praha), český herec. Po raných zkušenostech s loutkovým divadlem, vystudoval...

Drda
 Zbyněk, *29.3.1987 (Ostrov nad Ohří), český zpěvák. Od mládí navštěvoval lekce hry na klavír a ...

No Name
 Slovenská hudební skupina založená roku 1996 v Košicích ve složení Viliam Gutray (basová kytara...

Ricci
 Christina, *12.2.1980 (Santa Monica, Kalifornie, USA), americká filmová herečka. Je dcerou...

Weaver
 [Vívr], Sigourney, *8.10.1949 (New York, USA), vlastním jménem Susan Alexandra Weaver, americká...


Bismarck fotografie (1)ilustracevideazvukymapyodkazy
[Bizmark], Otto kníže von, *1.4.1815 – †30.7.1898, německý státník. Působil v pruské státní službě, v letech 1848–1849 organizoval jako zástupce reakčního junkerstva kontrarevoluci. V letech 1851–1859 byl zástupcem Pruska v obnoveném spolkovém sněmu, kde vystupoval za zrovnoprávnění Pruska s Rakouskem. Od roku 1859 vyslanec v Rusku, od roku 1862 ve Francii. V roce 1862 byl na vrcholu ústavního konfliktu jmenován pruským předsedou vlády a ministrem zahraničí.
Svou mocenskou politiku zaměřil na vytvoření jednotného německého státu pod vedením Pruska reakční protidemokratickou cestou "revoluce shora". Byl vůdčím organizátorem sjednocení Německa "krví a železem" – válkami v roce 1864 proti Dánsku, 1866 proti Rakousku a v letech 1870–1871 proti Francii. Od roku 1867 byl spolkovým kancléřem nově ustaveného Severoněmeckého spolku, od roku 1871 říšským kancléřem, přičemž zůstal předsedou pruské vlády a pruským ministrem zahraničí a předsedou spolkové rady. Od roku 1880 byl i ministrem obchodu a průmyslu. K upevnění své osobní moci využíval v duchu bonapartismu rozporů různých třídních sil a politických skupin. Ve vnitřní politice se v 70. letech snažil omezit politickou moc církve (Kulturkampf), později se stal hlavním prostředkem konsolidace říše, izolace a potlačení vlivu sociální demokracie (kombinací výjimečného zákona proti socialistům v roce 1878 a sociální politiky), v hospodářské oblasti politikou ochranných cel (1879). V zahraniční politice směřoval k zajištění bezpečnosti říše komplikovaným systémem mezinárodních smluv (spolek tří císařů 1872–1884, roku 1879 smlouva s Rakouskem-Uherskem, k níž přistoupilo v roce 1882 Rusko, roku 1882 Trojspolek s Itálií, zajišťovací smlouva 1887) zaměřeným proti Francii. Zostření zahraničních politických rozporů koncem 80. let vedlo spolu s neúčinností Bismarckovy politiky k jeho pádu 20.3.1890, když všeobecné volby do říšského sněmu v únoru 1890 přinesly rozhodné vítězství stranám katolické a socialistické.


Otto von Bismarck


 

Odkazující hesla: Auerswald, berlínský kongres, Bismarckův systém, Canossa, Caprivi, Fridrich III., Konzervativní strana, Kulturkampf, Lassalle, Ludvík II., lužickosrbská literatura, Německo, pražský mír, prusko-francouzská válka, Prusko, říšský kancléř, severoněmecký spolek, spolek tří císařů, středomořské dohody, Viktorie, Vilém I., Vilém II., Virchow, Wagner
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 20.3.2008
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.