nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Heston
 [Hestn], Charlton, *4.10.1923 (podle některých pramenů 1924, Evanston, Illinois, USA) – †6.4...

Hegerlíková
 Antonie, *27.11.1923 (Bratislava, Československo) – †11.12.2012 (Praha, Česká republika...

Fiala
 Karel, *3.8.1925 (Ostrava), český herec a zpěvák (tenor). Vyučen kominíkem, studoval operní...

Sun-c'
 Mistr Sun, Sun Wu, Válečník Sun, Sun Tzu – *asi 6. – †5. století př.n.l., čínský...

Hlas
 Ivan, *10.5.1954 (Praha), český hudebník, skladatel a zpěvák. Vyučil se knihkupcem, po...


švýcarské výtvarné umění
Nemá jednotný národní vývoj, vždy se rozvíjelo podle národnostních okruhů paralelně s německým, francouzským a italským uměním. Ze starověku jsou dochovány památky z doby romanizace (amfiteátry, silnice), od 5. století bylo dnešní území Švýcarska součástí franské říše, s nastupující christianizací zakládány kostely a kláštery (kostel sv. Lucia v Churu). Nejvýznamnější památkou karolínského umění je kostel sv. Jana v Münsteru s nástěnnými malbami, v době otonské se rozvinulo zvláště knižní malířství zásluhou skriptoria v klášteře Sankt Gallen. V románské době vycházela architektura z karolínské tradice (stavby bazilik), později se prosadil vliv francouzské gotiky (katedrála v Lausanne, v Ženevě), k osobitějšímu projevu dospěla fortifikační architektura (hrady Chillon, Sion). Vysoké úrovně dosáhlo gotické a renesanční malířství (U. Graf, N. Manuel), v němž významné postavení zaujímala hlavbě sklomalba (Königsfelden u Aarau), řada významných umělců působila však převážně v cizině (K. Witz, H. Holbein ml.). Barokní architektura se vyvíjela pod francouzským (hlavně profánní architektura 18. století) a italským vlivem (bratři Moosbruggerové), sochařství a malířství rozvíjelo hlavně portrétní tvorbu (J. E. Liotard). V 19. století se v romantickém malířství široce uplatnila národní tematika a krása švýcarské krajiny (heroické historické malby a obrazy krajin, hlavně Alp, například A. Calame, *1810 – †1864, B. Menn, *1815 – †1893). Významný iniciátor romantismu J. H. Füssli byl činný především v Anglii. Tvorba nejvýznamnějších malířů 19. století A. BöcklinaF. Hodlera, předjímá secesi. Začátkem 20. století se uplatnil v architektuře nový racionalismus s důrazem na účelnost (užití moderních železobetonových konstrukci – například mosty R. Millarda, první železobetonový kostel sv. Antonína v Basileji K. Mosera, *1860 – †1936), který dosáhl vrcholu v teorii funkcionalismu Le Corbusiera. Za 1. světové války se stal Curych významným střediskem dadaismu, později směřovala sochařská a malířská tvorba hlavně k abstrakci. Motivována M. Billem (*1908), vznikla velmi široká fronta abstraktně expresívního umění (sochař C. Burckhardt, *1878 – †1923, R. Rossi, *1909, J. Lachat, *1908, J. Tinguély, Z. Kémény). Malířství bylo v meziválečném období ovlivněno hlavně holandským neoplasticismem (F. Glarner, *1899 – †1972, R. P. Lohse, *1902). Mnoho švýcarských umělců tvořilo v cizině (Le Corbusier, P. Klee, H. Arp, A. Giacometti). Po 2. světové válce vzniká proud realistického malířství, inspirovaného hlavně H. Ernim (*1909), souběžně se vyvíjí i nefigurativní umění, navazující na meziválečnou geometrickéu abstrakci, v 60. letech rozvíjející především op-art (M. Bill, *1909). Kovové a drátěné plastiky W. Bodmera (*1903) a H. Krammera (*1925) vycházejí z díla J. Tinguélyho. V oblasti užitého umění vyniká hlavně užitá grafika (zejména plakáty). H. Cingria (*1879 – †1945) rozvíjel originální mozaikuvitráž.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 7.3.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.