nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Podskalský
 Zdeněk, *18.2.1923 (Praha) – †29.10.1993, oblíbený český filmový a televizní režisér...

Havelková
 Libuše, *11.5.1924 (České Budějovice), rodným jménem Libuše Drboutová, česká herečka a ...

McDowell
 [Mekdaul], Malcom, *13.6.1943 (Leeds, Velká Británie), vlastním jménem Malcolm John Taylor...

Jirous
 Ivan Martin, zvaný Magor, *23.9.1944 (Humpolec) – †10.11.2011 (Praha), český básník, výtvarný...

Schmitzer
 Jiří, *25.10.1949 (Praha, Československo), český filmový, televizní a divadelní herec a ...


švédská kinematografie
Průkopníkem byl Ch. Magnusson, v jehož Svenska-Bio založené roku 1907, pracovali v letech 1913–1924 představitelé klasické školy M. Stiller (Poklad pana Arna, Gösta Berling), V. Sjöström (Ingeborg Holmová, Vozka smrti). Jejich tvorba se při melodramatickém kánonu vyznačovala epičností, realistickým herectvím, povlovnou asociativní montáží, krásou obrazu, výrazem kulturní tradice a národní mentality (předlohy S. Lagerlöfové). Po odchodu předních režisérů do USA rozvíjel historický film J. Brunius (1884–1936). V letech 1930–1939 vzniklo 276 filmů, zejména melodramů a komedií, poznamenaných divadelností. Válečná izolace oživila produkci i tradici psychologismu. Vzniklo několik antifašistických filmů, hlavní zájem se soustředil na analýzu mravů, depresivních stavů revoltujících jedinců, na sociální problémy (A. Sjöberg, A. Suckdorff, H. Ekman, *1915, A. Mattsson, *1919). V 50. letech čelné postavení zaujal I. Bergman (Večer kejklířů, Sedmá pečeť, Lesní jahody, Tvář, Pramen panny, Jako v zrcadle, Hosté večeře Páně, Mlčení, Persona, Hodina vlků, Hanba), v tvorbě 70. a 80. let své téma mravní krize konkretizuje sociálně (Šepoty a výkřiky, Scény z manželského života, Podzimní sonáta, Fanny a Alexander). Po založení Filmového ústavu v roce 1963 a školy v roce 1965 několik výroben (Svensk Fitmindustri, Europa Film) produkuje 30–35 filmů ročně. Aktivizace společenského života v 60. letech přivedla švédskou kinematografii k odklonu od literární inspirace a řada tvůrců rozvinula diskusi o sociální podstatě švédské společnosti a příčinách frustrace jedinců. Aktuální realitu zkoumá v rovině intimních vztahů V. Sjöman (Milenka, 491, Jsem zvědavá – žlutě a modře), Bo Widerberg (Láska 65), který natočil sociálně kritickou Havraní čtvrť a reminiscenci na třídní boje Ådalen 31, J. Donner, vykladač Bergmanova díla, se zaměřil na problematiku mládeže, J. Troell natočil historické fresky Emigranti a Nová země. V 70. letech sílil zájem o sociálně politickou problematiku (zločinnost mládeže, filantropický charakter systému sociálního zabezpečení, emancipace žen a její psychologické důsledky v rodinných vztazích, charakter moderní urbanizace). Mladší tvůrci kombinuji sociologickou a psychologickou analýzu s tendencí k dokumentarismu. Značnou aktivitu vyvíjí 230 členek Švédského svazu filmujících žen.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 16.8.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.