nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Richard
 Pierre, *16.8.1934 (Valenciennes, Francie), vlastním jménem Pierre – Richard Maurice Charles...

Clarke
 [Klárk], Arthur C., *16.12.1917 (Minehead, Anglie) – †19.3.2008 (Colombo, Srí Lanka), anglický...

Elán
 Slovenská hudební poprocková skupina založená roku 1969 jako školní, respektive sídlištní skupina...

Benedikta
 Česká hudební world music skupina působící od roku 1995, o dva roky později se...

Support Lesbiens
 [Saport], česká hudební skupina vzniklá roku 1992. Jejími členy jsou Kryštof Michal (zpěv), Hynek...


stříbro
Argentum, Ag, chemický prvek I. B skupiny periodické soustavy, protonové číslo 47, relativní atomová hmotnost 107,8682, teplota tání je 960°C, teplota varu 2212°C, hustota 10500 kg/m3. Stříbro je známo už od starověku. Je to bílý lesklý kujný a tažný ušlechtilý kov s největší tepelnouelektrickou vodivostí, krychlový nerost, t = 2,5, h = 10–12. Stříbro se nachází i ryzí (často s podíly Au, Cu, Sb aj.). Tvoří drátky a plíšky ve svrchních patrech rudních žil, v ČR například u Příbrami, Jáchymova. V rudě se stříbro nachází jako argentit (Ag2S. Stříbro se neslučuje přímo s kyslíkem. S vlhkým sulfanem se slučuje za vzniku černého sulfidu Ag2S (černání stříbrných předmětů). Rozpouští se v kyselině dusičné nebo koncentrované kyselině sírové. Používá se například k výrobě ozdobných předmětů, chemického a chirurgického nářadí, mincí, v elektrotechnice, koloidní stříbro má baktericidní účinek. Ve sloučeninách má hlavně oxidační číslo I. Významné sloučeniny stříbra: dusičnan stříbrný AgNO3, chlorid stříbrný AgCl, bromid stříbrný AgBr, kyanid stříbrný AgCN. – Jako jeden z drahých kovů sehrálo stříbro významnou úlohu univerzálního zboží už ve starověkém Egyptě, stalo se základem měny v antických řeckých státech. Ve středověké Evropě byla ražba mincí dlouho založena výlučně na stříbře. Od 13.století opět narůstá obchodní význam zlata. České země patřily k důležitým evropským střediskům těžby stříbra a ražby stříbrných mincí, stříbro se získávalo zprvu povrchově, od 13. století hlubinně (Jihlava, Kutná Hora, Jáchymov, Příbram). Z těžby stříbra, jeho vývozu nebo ražby mincí plynulo bohatství českých panovníků a měst v období posledních Přemyslovců. Hodnota evropského stříbra klesala v důsledku objevů nových ložisek v koloniích.


 

Odkazující hesla: amalgam, drahé kovy, elektrochemická ušlechtilost, elektron, chemické kovové povlaky, kovy, kyzová břidlice, platinové kovy, pokovování, všeobecný ekvivalent
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 21.11.2013
Autor:



Chemické prvky: aktinium, americium, antimon, argon, arsen, astat, baryum, berkelium, berylium, bismut, bor, brom, cer, cesium, cín, draslík, dusík, dysprosium, einsteinium, erbium, europium, fluor, gallium, germanium, hafnium, helium, hliník, hořčík, chlor, chrom, indium, iridium, jod, kadmium, kalifornium, kobalt, krypton, křemík, kurčatovium, kyslík, lanthan, lawrencium, lithium, lutecium, mangan, měď, mendelevium, molybden, neodym, neon, nielsbohrium, nikl, niob, nobelium, olovo, osmium, palladium, periodická soustava prvků, platina, plutonium, polonium, praseodym, protaktinium, prvek, radium, radon, rhenium, rhodium, rtuť, rubidium, ruthenium, rutherfordium, samarium, selen, síra, skandium, sodík, stroncium, tantal, technecium, tellur, terbium, thallium, thorium, thulium, titan, uhlík, uran, vanad, vápník, vodík, wolfram, xenon, ytterbium, yttrium, zinek, zirkonium, zlato, železo


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.