nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Cuarón
 Alfonso, *28.11.1961 (Mexico City, Mexiko), vlastním jménem Alfonso Cuarón Orozoo, mexický filmový...

Schumacher
 [Šumachr], Joel, *29.8.1939 (New York, USA), americký filmový režisér, scenárista a kostýmní...

Nerez
 Česká hudební folková skupina vzniklá roku 1981 z dueta Vřešťál & Sázavský. Zakládajícími členy...

Risi
 [Rizi], Dino, *23.12.1916 (Milán, Itálie) – †7.6.2008 (Řím, Itálie), italský filmový režisér...

Zelazny
 Roger, *13.5.1937 – †14.6.1995, americký spisovatel. Po studiích pracoval v letech...


souřadnice
Astronomie, údaje jednoznačně určující polohu nebeského tělesa na obloze. Polohy těles se promítají na myšlenou světovou kouli s libovolným poloměrem jejíž střed je buď v místě pozorovatele, nebo ve středu Země. Souřadnicové soustavy jsou určeny základní rovinou a počátkem; a) souřadnice horizontální, obzorníkové, volí za základ rovinu kolmou k tížnici. Tato rovina protíná světovou kouli v hlavní kružnici – obzoru (horizontu). Tížnice protíná světovou kouli ve dvou bodech, v zenitu (nadhlavníku) Z, a v nadiru (podnožníku) N. Rovina proložená svislicí a rovnoběžná s osou rotace Země protíná světovou kouli v astronomickém poledníku, meridiánu. Meridián a horizont se protínají ve dvou bodech, v jižním J a severním S. Jakákoli hlavní kružnice procházející zenitem a nadirem je kružnice výšková, vertikál. Vertikál procházející bodem západním Z a východním V je kolmý na místní poledník a nazývá se první vertikál. – Almukantarát, vedlejší kružnice na světové kouli, která je rovnoběžná s obzorem, je geometrickým místem bodů stejné výšky nad obzorem. Vlastní souřadnice horizontální jsou: azimut A, měřený úhlově od bodu jižního k západnímu (ve směru pohybu oblohy), výška h, měřená podél výškové kružnice proložené měřenou hvězdou H, a to směrem k zenitu kladně (nad obzor), směrem k nadiru záporně (pod obzor). Místo výšky se někdy užívá zenitové vzdálenosti z, která se měří od zenitu. Platí, že z = 90°-h. Deprese je obdoba výšky nebeského tělesa, ale počítaná od obzoru k nadiru. Horizontální souřadnice jsou závislé na čase i na poloze pozorovacího místa; b) souřadnice rovníkové mají hlavní rovinu totožnou s rovinou zemského rovníku, tj. kolmou na zemskou osu. Tato rovina protíná světovou kouli v hlavní kružnici, světovém rovníku. Rovník protíná obzor v bodě západním a východním. Prodloužená zemská osa protíná světovou kouli v severním a jižním světovém pólu PsP. Hlavní kružnice procházející póly jsou kružnice deklinační. Souřadnice rovníkové jsou: hodinový úhel t, počítaný v míře úhlové nebo časové (15° = 1 h) podél rovníku ve směru pohybu (k západu), analogicky k azimutu. Deklinace se počítá podél deklinační kružnice proložené měřenou hvězdou, kladně od rovníku k severním pólu, záporně k jižnímu pólu. Někdy se místo deklinace užívá pólová vzdálenost (úhel mezi pólem a hvězdou) rovná 90° – δ. Deklinace a pólová vzdálenost jsou obdobné výšce a zenitové vzdálenosti v souřadnicích horizontálních. Místo hodinového úhlu se často užívá rektascenze α která se měří podél rovníku od jarního bodu proti směru pohybu oblohy, a to v míře úhlové nebo časové. Mezi hodinovým úhlem t a rektascenzí platí vztah t = Θ-α, kde Θ je místní hvězdný čas, tj. hodinový úhel jarního bodu; c) souřadnice ekliptikální mají za hl. rovinu rovinu dráhy Země. Ta protíná světovou kouli v hlavní kružnici, ekliptice, po které zdánlivě koná Slunce roční pohyb.


 

Odkazující hesla: poloha
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 15.6.2006
Autor:



Astronomie: aberace, ablace, absolutní hvězdná velikost, absorpce, akrece, aktinometrie, albedo, almukantarát, apastron, apex Slunce, apex Země, apocentrum, apsida, astroláb, astronomické symboly, astronomie, atmosféra hvězdy, azimut, barevný exces, barycentrum, bílý trpaslík, cirkumpolární hvězda, cirkumpolární souhvězdí, denní paralaxa, digrese, dichotomie, disperze, dóm, družice, dvojhvězda, ekliptika, ekvinokcium, elementy dráhy, emerze, epocha, excentrická anomálie, fáze Měsíce, fázový úhel, flokule, flokulové pole, galaktický pól, galaxie, Galaxie, geodetická precese, geokoróna, granulace, granule, hodinový úhel, horizont, hvězda, chondrit, chronologie, chronometrie, intramerkuriální planeta, inverze, Jeansova teorie, jezero, Kantova-Laplaceova teorie, Keplerovy zákony, koincidence, koma, konfigurace, konjunkce, kontakt, kopule, koróna, koronograf, kosmické rychlosti, kružnice, kulminace, kupa galaxií, kvadrant, kvadratura, kvasar, Lagrangeovy rovnice, léto, m, M, magnitudo, Maksutovova komora, mare, mascon, měsíc, měsíc, Messierův katalog, mezigalaktická absorpce, mezigalaktický prostor, mezihvězdný plyn, mezihvězdný prach, mezihvězdný prostor, mezihvězdný vodík, mikrometr, místní skupina galaxií, Mléčná dráha, model atmosféry, nadobr, oběh, observatoř, odsluní, oktant, okultance, opozice, paralaktický úhel, paralaxa, paralela, parsek, penumbra, pericentrum, perturbace, planisféra, plošná rychlost, podobr, pól, polární osa, poloha, pór, posuv, precesní úhel, problém tří těles, prstencová mlhovina, přísluní, pulsace, pulsar, radiální rychlost, radiant, roční období, roční paralaxa, rovník, řasová mlhovina, siderit, sluneční soustava, souhvězdí, spektrální klasifikace hvězd, spektrální třídy, supergalaxie, supernova, světelná sekunda, světelný rok, svítivost, synchronní družice, trabant, tranzit, trpaslík, třídy svítivosti, úhel, úhlová vzdálenost, úhlový průměr, umbra, Uraniborg, Uranometrie, UVBY systém, uzel, záblesk, zákryt, zákrytová dvojhvězda, zastávka planety, zenitteleskop, zorné pole, zvěrokruh


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.