nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Brandauer
 Klaus Maria, *22.6.1944 (Bad Aussee, Štýrsko, Rakousko), vlastním jménem Klaus Georg Steng, rakouský...

Lety mimo
 Česká hudební skupina založená roku 1990 několika spolužáky z Umělecko průmyslové školy v ...

Linkin Park
 Americká hudební skupina působící ve složení: Chester Charles Bennington (zpěv), Michael Kenji...

Mathé
 Ivo, *18.5.1951 (Praha), český producent, televizní autor a mediální funkcionář, první...

Lukavský
 Radovan, *1.11.1919 (Praha, Československo) – †10.3.2008 (Praha, Česká republika), významný...


Skrbková
Lola (Aloisie), *16.2.1902 (Čáslav, Rakousko-Uhersko) – †28.9.1978 (Brno, Českolovensko), česká filmová a divadelní herečka a režisérka a pedagožka. V roce 1924 absolvovala pražskou konzervatoř, počátky její umělecké dráhy byly spojeny s pražskou divadelní avantgardou. Byla členkou Osvobozeného divadla, odkud odešla do divadélka Dada a poté do Moderního studia (1926). E. F. Burianovi pomáhala založit D 34, kde působila jako herečka i jako režisérka. Po osvobození hrála a režírovala ve Zlíně, Ostravě, Benešově a v Jihlavě, často představovala starší ženy se složitými charaktery. Významná byla její činnost pedagogická. Ve 40. letech učila na pražské konzervatoři a v 60. letech na brněnské JAMU. Byla činná i literárně, mj. je autorkou obsáhlé stati o E. F. Burianovi Od bubeníka k režisérovi (sborník JAMU 1980). Před kamerou debutovala v roce 1937 ve snímku Naši furianti a v dalších letech vytvářela ve filmech téměř výhradně nesympatické postavy (např. profesorka Suchánková v komedii Škola základ života). Zřejmě nejlepší role měla v dramatu Vlčí jáma (mentálně postižená služka Petronila) a ve svém posledním filmu Kladivo na čarodějnice (žebračka Schuchová). V roce 1962 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně. Jejím manželem byl herec Vilém Pfeiffer.
Vybraná filmografie: přepis divadelní hry Ladislava Stroupežnického Naši furianti (1937), melodramatický příběh manželského trojúhelníku Co se šeptá (1938), populární studentská komedie Škola základ života (1939), lyrický příběh podle románu Boženy Benešové Věra Lukášová (1939), komedie Kdybych byl tátou (1939), komedie Život je krásný (1940), nostalgický obrázek ze života svérázné pražské čtvrti Poslední Podskalák (1940), komorní psychologické drama Preludium (1941), komedie Tetička (1941), romantická společenská komedie Rukavička (1941), společenské drama Noční motýl (1941), sentimentální komedie Přijdu hned (1942), secesní romance Jarní píseň (1944), historické drama podle románu Zikmunda Wintera Rozina sebranec (1945), lyrická komedie Řeka čaruje (1945), baladické drama podle románu Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj (1947), kostýmní komedie Alena (1947), adaptace krátkých próz Karla Čapka Čapkovy povídky (1947), budovatelská agitka Usměvavá zem (1952), psychologické drama na motivy románu Jarmily Glazarové Vlčí jáma (1957), adaptace tří povídek Karla Čapka O věcech nadpřirozených (1958), adaptace románu Marie Majerové Nejkrásnější svět pod názvem Kde řeky mají slunce (1961), ponurá balada podle pohádky Jana Drdy Zlaté kapradí (1963), pokus o společenskou satiru Délka polibku devadesát (1965), kriminální drama Vrah skrývá tvář (1966), detektivní komedie podle povídky Josefa Škvoreckého Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc (1969), historické drama podle soudních zápisů a románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice (1969).


 

Odkazující hesla: Bittl, Ebertová
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 31.7.2014
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.